Takřka celý svůj život se zajímá o zdravý životní styl. Jan Tuna je český novinář a moderátor, který vzdělává společnost v oblasti výživy a etiky spotřeby. Jak sám prozradil, k tomuto tématu ho inspiroval místní lékař během pobytu v Německu. V minulosti se dostal do povědomí díky pořadu A DOST!, kde testoval kvalitu potravin, a nyní se věnuje svému vlastnímu youtubovému kanálu TUNA VERSUS, na kterém také pokračuje ve svém boji za informovanost spotřebitelů a lepší kvalitu života.
Jan Tuna je český novinář, moderátor a lektor mediálních kurzů známý pro svou investigativní práci. V minulosti pracoval pro televizi Nova, kde se věnoval zpravodajství a publicistice. V roce 2012 začal vytvářet pořad A DOST!, ve kterém se zaměřoval na podvody na spotřebitele. Je proslulý svým aktivním zapojováním se do charitativních a humanitárních akcí. Po opuštění pořadu A DOST! založil projekt Tuna Media a od roku 2021 provozuje YouTube kanál TUNA VERSUS, kde zkoumá dezinformace.
Především podle toho, co lidé v naší zemi nejvíce konzumují a co je tím pádem nejvíce zajímá. V tom se trochu liším od většiny. Kdyby šlo jen o mě, testoval bych hlavně ryby, plody moře, ovoce, zeleninu, luštěniny, kozí produkty nebo třeba bílé jogurty. V Česku ale daleko více lidí zajímá kvalita vepřového, uzenin, piva, tuzemáků, bílé mouky, sušenek, piškotů a z mléčných výrobků másla a kravského mléka. Těmto potřebám diváků se musím přizpůsobit. Občas se mi ale podaří do pořadu propašovat potraviny a nápoje, které zase zajímají mě.
Podle mě se stravovací návyky společnosti v Česku zlepšují. Spousta lidí, a zcela neskromně si myslím, že i díky mým pořadům, došla k tomu, že by potraviny neměly být jen prázdnými plnidly, která zasytí žaludek, ale měly by být prospěšné našemu organismu. Obecně zastávám pravidlo, že by nám měla strava více dávat a ne brát. Nic víc než život a zdraví nás a našich blízkých nemáme.
Příjemným překvapením pro mě byly opakované testy bio potravin, tedy produktů z ekologického zemědělství. Měl jsem trochu obavy, aby se nejednalo jen o pokrmy se „zeleným“ logem na přebalu, kvůli kterému platíme více peněz. Naše nezávislé testy ale prokázaly, že se na ně můžeme v naprosté většině případů spolehnout.
Třeba bio citrusy a banány byly naprosto bez chemikálií, tedy především pesticidů, což je pro naše zdraví důležité. Překvapilo mě to hlavně právě u banánů, protože cena těch z ekologického zemědělství se většinou zas tak moc neliší od těch z konvenčního. Naštěstí se nejedná jen o marketingový tah, jak se mohlo na první pohled zdát. A to je jedině dobře pro nás i celou přírodu a planetu.
Budoucnost vidím v přírodních produktech, tedy takových, které nejsou průmyslově zpracované, chemicky obarvené, uměle dochucované, aromatizované, konzervované nebo plné umělých náhražek. Jsem moc rád, že pod tlakem spotřebitelů a spotřebitelských pořadů postupně zahrnují tyto výrobky do své nabídky i velké obchodní řetězce. Pozoruji, že jich je v regálech zásadně více než třeba před deseti lety, kdy člověk takové zboží našel jen ve specializovaných prodejnách. S rostoucí poptávkou po nich se však rozšiřuje jejich výběr, za což jsem rád.
Na informace z etiket, kde se díky našemu členství v EU dozví úplně vše. Toto není v zemích mimo Evropskou unii samozřejmostí. Doporučil bych se vyhnout potravinám a nápojům s dlouhými seznamy plnými éček a přídatných látek. Třeba u jogurtu stačí mléko a bakterie mléčného kvašení. Není nutné, aby obsahoval umělá barviva, zahušťovadla, aromata, konzervanty, které nejsou pro náš organismus a zdraví vůbec dobré. Takový barevný navoněný jogurt bych nechal na rozdíl od toho bílého v regále.
Mimochodem, s Hankou Stříteckou z Fér potraviny jsme spustili petici, ve které se snažíme, aby se v naší zemi nemohly prodávat energy drinky dětem. Rádi bychom dosáhli toho, aby byly dostupné stejně jako alkohol a cigarety až od 18 let, podobně jako v mnoha evropských zemích. Pokud byste petici chtěli podpořit, velmi by to pomohlo.
Potraviny v případě, že potřebujeme v rámci mého pořadu srovnat cenu. Sám mám totiž už předvybrané ty, které většinou kupuju a znám jejich složení. Ostatní mě nezajímají. U nepotravinářského zboží se snažím vybírat tak, abych zanechával co nejmenší negativní vliv na životní prostředí. To znamená, že věci moc často zbytečně neměním za nové, ale spíš je nechávám opravit a používám, dokud to jde. Nejlepší odpad totiž není ten, který vytřídíme, ale ten, který vůbec nevytvoříme.
On-line až na výjimky nenakupuju. Vadí mně, že vám nákup přivezou v jednorázových taškách a obalech, které pak většina lidí vyhodí. Na nákup si nosím vlastní látkovou tašku. Když si jdu třeba pro matchu na cestu do svého oblíbeného podniku, přinesu si vlastní hrníček nebo si tam dám polévku do svého talíře a sním ji vlastní lžící, abych nemusel znečišťovat planetu nádobím na jedno použití.
Obecně nerad nakupuji. Když už ale musím, tak nejraději produkty od lokálních farmářů, u kterých vidím, že zvířata stráví svůj život na pastvě a ne zavřená ve velkochovech za mřížemi na pár metrech čtverečních, kde se nemohou pohnout. Samozřejmě to není možné vždy, takže i já chodím do běžných obchodů. Vždy, když to jde, se ale snažím co nejčastěji nakupovat u lokálních výrobců. Vybírání potravin v těchto specializovaných prodejnách je za mě navíc skvělým zážitkem.
Znám. Několikrát jsme ho v rámci natáčení mých pořadů využili a podívali se na srovnání vývoje cen zboží, které nás zajímalo.
Zatím žádné aplikace nepoužívám. Pro mě osobně je nakupování s nadsázkou řečeno spíše nutné zlo, které co nejvíce omezuji, a jdu nakupovat, až když už není zbytí. Zboží na naše nezávislé testování pak většinou nakupuje produkční. Co se týče aplikací, používám spíše ty na cestování nebo třeba ubytování.
Teď je sezóna mušlí a slávek, které zvládnu připravit i já.
Postup je jednoduchý:
Dají se ale připravit na různé způsoby. Nedávno nás v rámci týdne mušlí učil jeden vyhlášený šéfkuchař slávky na kokosovém mléce s kari, chilli papričkami, sezamem, česnekem, koriandrem a dalšími dobrotami. Není to sice tak jednoduché jako první recept, ale moc dobré.
Zdroj: Kupi.cz