Sbírání hub a toulky lesem jsou výborným způsobem trávení volného času, ale i tady může číhat nebezpečí v podobě nebezpečného divočáka. Přinášíme vám rady, jak se v různých situacích správně zachovat. Tento článek vám může doslova zachránit život.
Možná prase divoké nevnímáte jako příliš nebezpečné zvíře. Pokud si hledí svého a necítí žádnou hrozbu, můžete být v klidu. Pokud má ale mladé a vy se k nim, třeba i omylem, přiblížíte, může být zle. Pro vás. Takový divočák dokáže běžet rychlostí až 50 km/h. Nejlepší je tedy se útěku před ním vyvarovat. Pokud totiž nebudete mít štěstí, můžete skončit se zraněním, nebo ještě hůř. Faktem je, že k napadení dochází zřídka, ale je dobré nic nepodcenit.
Je důležité si uvědomit, že jakmile jdete do lesa, vzniká jistá pravděpodobnost, že divočáka potkáte, protože je to jeho přirozené prostředí. Je proto dobré vědět, jak se chovat v případě, že ho zahlédnete, přiblížíte se k němu nebo hůře – vyrušíte ho.
Ačkoli se takové situace vyskytují zřídka, přemnožení divokých prasat vám do karet spíše nehraje. „Setkání s divočákem může být pro mnoho lidí nepříjemným zážitkem,“ uvedl Miloš Ježek z Českomoravské myslivecké jednoty ve svém rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jeho doporučení jsou jasná: Zachovat klid, nepřibližovat se k prasatům a poskytnout jim dostatek prostoru k ústupu. „Zvířata obvykle pociťují větší strach než vy, bojí se lidí více než lidé jich,“ vysvětluje Ježek na základě svých zkušeností.
Dobře si rozmyslete, kdy do lesa půjdete a také na jaká místa. Nedoporučuje se navštěvovat les v noci nebo v podvečer, kdy se stmívá, a také brzké ráno není vhodná doba. Vyhněte se hustým prorostlým místům, což je oblíbené zejména mezi houbaři, kteří jsou pro dobrý kousek schopni obětovat mnohé.
Už ve škole nás učili, že se v lese nedělá hluk. To samozřejmě platí, ale v případě střetu s divočákem to může být spíše na škodu. Jakmile spatříte divoké prase, máte dvě možnosti, a to podle vzdálenosti, ve které se nacházíte. Pokud je divočák daleko, vyvarujte se zvuků a v tichosti odejděte. Pokud je ale blízko, začněte dělat hluk (samozřejmě přiměřený) a vyhněte se očnímu kontaktu. S největší pravděpodobností se zvíře bude bát a uteče, pokud bude mít kam.
Na konci zimy a na jaře mohou být bachyně agresivní právě proto, že se snaží zcela oprávněně ochránit svá mláďata. Zde platí, že byste se okamžitě měli vzdálit, nevšímat si jich a co nejrychleji zmizet.
Pes vás sice může v mnohých případech ochránit, ale pokud se potkáte s divokým prasetem, bude to spíš problém. Okamžitě ho přivolejte k sobě, protože zrovna pes má pocit, že si na prase troufne, jenže to už nejednou skončilo špatně právě pro domácího mazlíčka. „Pejskaři by měli v místech, kde se divočáci vyskytují, vždy držet psa na vodítku,“ je přesvědčen myslivec Miloš Ježek.
Divočák si vás všiml, upřeně na vás zírá, nebo dokonce ježí srst a cvaká špičáky? Máte problém. Nezbývá vám nic jiného, než co nejrychleji najít úkryt, ideálně ve výšce, kam se prase nedostane. Nebo se přece jen pokusit o útěk a doufat, že vás prase po nějaké době přestane pronásledovat.
Pokud se chcete ochránit, v žádném případě NIKDY prase nezahánějte, schválně se nepřibližujte, nic po něm neházejte ani mu nedávejte potravu. Toto klaďte na srdce zejména dětem, které by to mohlo napadnout.
Zdroj: Kde lovit, Defendia, Kouzlo lesa, Restlessbackpacker