Plýtvání potravinami je jedním z nejzávažnějších problémů, kterým současná společnost čelí. Podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se na celém světě každý rok vyhodí přibližně jedna třetina potravin určených pro lidskou spotřebu. Tento problém má negativní dopady nejen na ekonomiku, ale také na životní prostředí a společnost jako celek. Polská vláda se proto rozhodla svůj boj proti tomuto nešvaru zintenzivnit. Jak je na tom Česká republika?
Plýtvání potravinami je výsledkem mnoha faktorů, mezi které patří nesprávné plánování nákupů v domácnostech, kdy lidé nakupují více než spotřebují, omezená znalost problematiky trvanlivosti a zaměňování pojmů „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“ a v neposlední řadě nároky spotřebitelů na vzhled potravin, které vedou k degradaci například některých druhů zeleniny, které nemají zrovna ideální tvar.
V Evropské unii (EU) se plýtvání potravinami stalo prioritním tématem a jednotlivé státy se snaží přijímat opatření, která by tento trend omezila. Například polská vláda se nyní rozhodla představit novelu zákona, která tento problém řeší.
Úprava stávajících pravidel by měla směřovat především k zavedení preventivních opatření, aby se potraviny vůbec odpadem nestaly. Vyhozené by tak skončily pouze ty položky, u nichž náhodou došlo k uplynutí doby spotřeby z nedbalosti.
„Klíčovým prvkem z hlediska pomoci organizacím by bylo odstranění praxe ponechání produktů na pultech až do konce jejich trvanlivosti. Tento problém lze vyřešit změnou definice pojmu plýtvání potravinami,“ komentovala pro Deník Gazeta Prawna Beata Ciepła, prezidentka správní rady Federace polských potravinových bank.
Novela bude nově definovat i prodejce potravin, kteří budou povinni uzavírat smlouvy o bezplatném poskytování potravin nevládním organizacím. Tato nařízení se budou týkat jednotlivých prodejen, nikoli konkrétních řetězců.
Změny mají motivovat firmy k darování potravin, místo aby je likvidovali. Ostatně, poplatek za každý kilogram zlikvidovaných potravin, které již nejsou vhodné k prodeji, ale stále mají bezúhonné datum spotřeby stoupne z 10 na 50 PLN. Za nezaplacení tohoto poplatku bude nově prodejcům hrozit pokuta 10 000 PLN (pro představu necelých 60 000 Kč).
V reakci na problematiku plýtvání potravinami zavedla EU i jednotlivé členské státy několik iniciativ a legislativních opatření. V roce 2015 se EU zavázala snížit do roku 2030 plýtvání potravinami o 50 %. Tento závazek je součástí cílů trvale udržitelného rozvoje OSN.
V některých zemích, jako je například Francie, zavedli zákony, které zakazují supermarketům vyhazovat neprodané potraviny. Místo toho musí tyto potraviny darovat charitativním organizacím. Mnohé země také podporují programy, které shromažďují neprodané potraviny a distribuují je potřebným, což pomáhá snižovat plýtvání a zároveň podporuje sociální soudržnost.
Plýtvání potravinami je natolik závažným problémem, že se toto téma zas a znovu objevuje i ve vysoké politice. O důležitosti boje proti plýtvání mluví například strategie EU s názvem „Farm to Fork“ z roku 2020. Evropská komise by podle ní měla v budoucnu předložit právní předpisy a závazné cíle týkající se právě šetření jídlem. V současnosti zřizuje multidisciplinární Evropské fórum proti plýtvání potravinami.
Evropský výbor regionů (EVR) také požaduje přesnější informace o datu minimální trvanlivosti a datu, po němž je potravina nepoužitelná, uvedených na obalech potravin. Plýtvání potravinami je samozřejmě jednou z prioritních oblastí akčního plánu pro oběhové hospodářství i v České republice a touto otázkou se zabývá i Ministerstvo zemědělství ČR.
Ačkoli v evropském kontextu si Česká republika co se plýtvání týče vede poměrně dobře, stále je co zlepšovat. Z výzkumu, který po tři roky vedl tým vědců z brněnské Mendelovy univerzity, vyplynulo, že jeden člověk vyhodí průměrně 36,4 kg jídla ročně. Na půdě této školy sídlí nově také tzv. Food Waste Institut (FWI), který má za cíl změnit myšlení i chování českých spotřebitelů.
„Nechceme jen jeden výkřik, ale dlouhodobě fungující platformu,“ uvedla letos v létě pro Seznam Zprávy spoluzakladatelka spolku a prorektorka Mendelovy univerzity Lea Kubíčková. „Chceme dát dohromady důležité hráče – nejen domácnosti, kde se plýtvá nejvíc, ale také obchodníky, akademiky, distributory, výrobce. Uděláme platformu, kde se tito lidé budou střetávat a předávat si poznatky. Hodláme sdružovat subjekty z celé republiky. Jednou může institut fungovat i nadnárodně,“ reagovala Kubíčková na otázku, s jakými cíli byl institut založen.
Zakladatelem institutu je vedle Kubíčkové i Pavel Kosorin, ředitel Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj. „Plýtvání potravinami je celostátní téma a i my chceme působit celostátně. Naším cílem je také propojovat aktivity týkající se plýtvání, kterých je velké množství, ale často působí odděleně nebo o sobě neví,“ uvedl pro ekolist.cz.
Z výsledků paradoxně vyplývá, že nejvíce neplýtvají lidé, kteří nemají problém s penězi. Největší prohřešky jsou vnímány u sociálně slabých skupin obyvatel, jako jsou studenti nebo senioři, kteří s jídlem zjevně neumí hospodařit. FWI má proto za cíl spojit se s dalšími projekty, jako jsou Nesnězeno nebo Zachraň jídlo, aby mohl spotřebitelům lépe předávat funkční tipy, jak v domácnosti snížit míru plýtvání jídlem.
Letos v květnu provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR výzkum věnovaný spotřebě potravin v českých domácnostech. Téměř dvě třetiny dotázaných uvedlo, že v domácnosti nevyhodí více než 10 % potravin. Asi pětina vyhazuje 10 až 25 % potravin a pouze 2 % lidí vyhodí více než polovinu nakoupených potravin. 15 % respondentů uvedlo, že nevyhazují žádné potraviny.
Přitom „Téměř polovina české veřejnosti (49 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (45 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze 6 % českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém,“ stojí v oficiální tiskové zprávě AV.
Jednou z největších slabin při přemýšlení s potravinami je otázka, co dělat s nespotřebovaným jídlem. Na úrovni obcí jde o otázku, zda kompostovat, založit komunitní lednici či vyrábět bioplyn. FWI chce také motivovat obchodníky, aby spotřebitelům již při nákupu radili, jak s potravinami zacházet.
Boj proti plýtvání potravinami je klíčovou výzvou, kterou musí EU a její členské státy řešit. Přijatá opatření a strategie poukazují na důležitost udržitelnosti a efektivního využívání zdrojů v potravinářském odvětví. Zlepšení v této oblasti může mít totiž dalekosáhlé ekonomické, environmentální i sociální dopady. Když se každý z nás stane dostatečně uvědomělým spotřebitelem, cesta k tomuto cíli může být mnohem kratší.
Zdroje: Ekolist, Seznam Zprávy, CVVM, Gazeta, Gazeta Prawna