V posledních týdnech se v České republice stalo tématem číslo jedna omezení prodeje energetických nápojů dětem. Tento krok vychází z rostoucích obav o zdraví mladistvých, které vedly některé poslance k návrhu legislativního opatření, jež by zakázalo prodej těchto nápojů osobám mladším 18 let. Svaz výrobců nealkoholických nápojů ale nesouhlasí.
Energetické nápoje se v České republice staly mezi mladými lidmi tak populárními nejspíš proto, že slibují rychlé zvýšení energie a pozornosti. Energetický nápoj je definován množstvím kofeinu na 1 litr vyšším než 150 mg. Na obalech energetických nápojů je ze zákona uvedeno množství kofeinu na 100 ml a upozornění, že není vhodný pro děti, těhotné a kojící.
Ačkoli se „energeťáky“, jak se jim mezi mládeží obvykle říká, tváří jako neškodná limonáda, jejich nadměrná konzumace může vést k vážným zdravotním problémům. Tento fakt zřejmě podnítil veřejné diskuse o nutnosti ochrany dětí a adolescentů před jejich účinky.
Počátkem září informovali poslanci z několika vládních stran tisk, že pracují na vyhlášce omezující prodej těchto nápojů mladistvým. K podobnému omezení se ostatně v předchozích letech uchýlily některé pobaltské země, zákaz platí také v některých německých spolkových zemích, Polsku či Velké Británii.
Pro zákaz mluví hned několik argumentů. Energetické nápoje obsahují kombinaci látek, jejichž konzumace může ovlivnit zdravý vývoj dětského organismu. „Jak jsme se jako společnost shodli, že cigarety dětem do pusy nepatří, tak máme obdobně shodu, že nepatří do pusy dětem do 15 let nebo dospělosti ani energetické nápoje,“ uvedla pro ČTK Olga Richterová z Pirátů.
Obavy se soustředí především na vysoký obsah cukru, kofeinu, taurinu a dalších stimulantů. Kromě toho, že je kofein silně návykový, při konzumaci vyšších dávek může vést k nervozitě, úzkosti, poruchám spánku, zvýšenému srdečnímu tepu a v některých případech i k vážnějším zdravotním problémům. Také je silně diuretický a může tak vést k dehydrataci, na niž je dětský organismus háklivější než ten dospělý.
Kombinace stimulantů navíc může negativně ovlivnit vývoj centrální nervové soustavy dětí a adolescentů, u nichž se mohou objevit problémy s koncentrací a učením.
Vysoký obsah cukru přispívá k obezitě, vzniku zubních kazů a dalším zdravotním problémům. Dlouhodobá konzumace nadměrného množství cukru může přispět k rozvoji metabolických onemocnění, jako je diabetes 2. typu.
Kvůli pravidelné konzumaci energetických nápojů navíc může dojít k rozvoji tolerance a závislosti na stimulačních látkách, což může mít dlouhodobé negativní dopady na zdraví. Kromě fyzických rizik může nadměrná konzumace způsobit také psychické problémy, jako jsou úzkost, podrážděnost a změny nálad, které mohou ovlivnit chování a celkovou pohodu dětí.
Nevoli u Svazu výrobců nealkoholických nápojů (SVNN) vyvolalo především prohlášení, že škodlivost energetických nápojů je na stejné úrovni jako škodlivost alkoholu, cigaret a dalších návykových látek. Toto srovnání je totiž přinejmenším obtížné, protože tyto látky mají různé účinky.
„Problémem návrhu je to, že staví bezpečné energetické nápoje do pozice návykové látky, což je evidentně nevědecké a nepřijatelné. Energetické nápoje jsou bezpečné a kvalitní produkty, to potvrzuje Evropská agentura pro bezpečnost potravin,“ uvedla v tiskové zprávě SVNN výkonná ředitelka Veronika Jakubcová.
Svaz má dojem, že lépe než striktní zákaz zafunguje na děti a mladistvé důkladná osvěta. Míní, že pití energetických nápojů v umírněném množství nemůže zdravému člověku ublížit. Na webové stránce energetickenapojezodpovedne.cz vysvětlují rodičům a učitelům, jak k těmto nápojům přistupovat.
Na stránkách najdeme také upozornění na bezpečnou konzumaci kofeinu, která je dle Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) 3 mg na 1 kg hmotnosti na den. V šálku filtrované kávy je zpravidla 90 mg kofeinu, plechovka energetického nápoje má pak zpravidla 80 mg.
Členové svazu, jimiž jsou v tuto chvíli výrobci Big Shock, Coca-Cola, Kofola, Maspex, Pfanner, Red Bull a Zon, navíc namítají, že v rámci odpovědného prodeje uzavřeli tzv. Kodex zodpovědné marketingové a komerční praxe, v rámci něhož necílí svou reklamu na děti, nedodávají tyto nápoje do škol a na výrobcích také uvádí obsah kofeinu.
Příznivci zákazu se obávají, že výrobci zákaz nepodpoří především z obavy o snížení zisku.
Jak se tedy ukazuje, u dětí a mladistvých nejde ani tak o pití energetických nápojů jako takových, ale spíš o jejich zcela nevhodné dávkování a stále se zvyšující zájem. Studie z března letošního roku potvrdila, že pití energetických nápojů u studentů deváté třídy základní školy vzrostlo z 16 na 22 % u chlapců a ze 7 na 15 % u dívek. Energetické nápoje pije nejméně dvakrát týdně 20 % dětí, tedy asi 70 000, ve věku 11 až 15 let.
Válku energetickým drinkům vyhlásil i český novinář a youtuber, autor projektu „A dost“ na platformě Stream.cz, Jan Tuna. Ten se zúčastnil přípravy petice proti těmto nápojům.
Zatímco zdravotní experti a část veřejnosti podporují myšlenku regulace, mnozí odpůrci argumentují, že ochrana dětí by neměla mít za následek omezení svobody volby jak spotřebitelů, tak výrobců. Poslanci tak musí najít rovnováhu mezi ochranou zdraví mladistvých a zachováním práv výrobců.
Zdroje: GOV, Zdravá generace, Energetické nápoje zodpovědně, SVNN, NZIP, ČTK, Kupi