Opakovaně použitelné dětské plastové lahve se v poslední době staly mezi rodiči oblíbenou ekologičtější variantou proti jednorázovým plastům. Nový výzkum však ukazuje, že tato zdánlivě bezpečná volba může skrývat vážná zdravotní rizika. Studie provedená kanadskou McGillovou univerzitou, kterou si objednala nizozemská nevládní organizace Tegengif, přinesla alarmující výsledky o chemických látkách, jež se z těchto výrobků uvolňují při mytí.
V rámci výzkumu bylo otestováno 39 typů lahví na pití koupených ve vybraných evropských státech, mezi nimiž byla i ČR. Předmětem výzkumu bylo, jaké látky se uvolňují do tekutiny před mytím a po umytí v myčce a jaké mají účinky na lidské zdraví.
Studie ukázala, že některé plastové lahve, které jsou prodávané jako lahve pro děti, obsahují chemikálie, jako jsou bisfenol A (BPA) a ftaláty. U více než poloviny z nich se při mytí v myčce nádobí uvolňovalo změkčovadlo DiBP. Tyto látky jsou známé svými negativními účinky na zdraví, včetně hormonálních poruch a dalších zdravotních problémů. Bisfenol A bývá spojován s rizikem obezity, neplodnosti, a dokonce i některými typy rakoviny.
Mezi zkoumanými lahvemi byly některé z oblíbených značek, s nimiž se u dětí v Česku setkáme velmi běžně. U 6 z 8 lahví zakoupených v Česku se do vody začal uvolňovat nebezpečný DiBP. Například lahev od značky Tescoma, lahev s pejsky Spin Master Ltd., průhledná lahev FreeWater a paradoxně i růžová lahev s koťátky od značky Zdravá lahev. Kompletní seznam najdete na stránkách organizace Arnika.
U některých vzorků bylo pak množství uvolněného změkčovadla do obsažené tekutiny po deseti dnech od umytí v myčce 3 až 5 násobně vyšší. „Mnoho dětí chodí každý den do školy s plastovou lahví na pití. Víme, že plasty obsahují chemické látky. Chtěli jsme ale prozkoumat, zda se tyto chemikálie také uvolňují, abychom věděli, co děti skutečně požívají,“ uvedla Annelies den Boer, ředitelka nadace Tegengif.
Analýza zkoumala 36 chemických látek běžně se vyskytujících v plastových výrobcích. Nadměrný výluh změkčovadla DiBP po umytí v myčce byl zjištěn u 22 z 39 zkoumaných lahví. Použití této látky je přitom v EU omezené, protože látka je reprotoxická, tedy škodlivá pro reprodukci a vývoj nenarozeného plodu.
Především šlo o lahve vyrobené z PE a PP, nikoli o lahve vyrobené z PET, tritanu či polykarbonátu. „Protože mnoho lidí dává plastovou láhev do myčky nádobí, nechali jsme zkoumat i tekutinu po několika umytí v myčce. U více než poloviny lahví bylo zjištěno, že se diisobutyl ftalát (DiBP) uvolňuje právě po umytí v myčce. Před mytím v myčce nádobí tato chemická látka unikala pouze z 1 láhve. Studie také ukázala, že koncentrace DiBP se zvyšovala tím více, čím déle byla tekutina v láhvi,“ řekla den Boer.
Pokud jde o obsah nebezpečných látek, materiály přicházející do styku s potravinami podléhají evropské legislativě a musí tak splňovat přísné požadavky na bezpečnost. Látka DiBP nesmí překročit koncentraci 0,6 mg/kg, což se v tomto případě nestalo. Společnosti tedy dodržují zákonné normy.
„Přesto nás přítomnost této látky znepokojuje. Důvodem je skutečnost, že děti přicházejí do kontaktu se změkčovadly nejen prostřednictvím opakovaně používaných lahví na pitnou vodu, ale také například prostřednictvím plastových hraček, oblečení a koberců. Proto se změkčovadlům také říká ‚všudypřítomné chemikálie'. Právě tato všudypřítomnost zvyšuje zdravotní riziko,“ vysvětlila den Boer.
Mnohem závažnější než zjištění daných toxinů je nález mnoha neznámých chemických látek, k jejichž identifikaci nepomohlo ani prohledání několika chemických knihoven s obsahem tisíců známých chemických látek.
„Více než to, že se z plastových lahví uvolňuje ve velmi nízkých koncentracích DiBP, nás zarazil fakt, že z plastových materiálů určených pro kontakt s potravinami a tekutinami se uvolňují látky, o kterých zatím nemáme žádné informace. Bohužel zákony velmi často nepokrývají celé spektrum nebezpečných látek, které se zejména z plastů uvolňují. Pro mnohé z nich také neexistují žádná data o jejich toxicitě,“ uvedla odbornice na toxické látky ve spotřebním zboží spolku Arnika, Karolína Brabcová.
Jak si být ale jistý, že námi vybraná lahev splňuje veškerá bezpečnostní kritéria? Důležité je hledat výrobky s označením „bez BPA“ a „bez ftalátů“. Doporučuje se také používat skleněné nebo nerezové alternativy, které jsou bezpečnější a ekologičtější.
Studie tak ukazuje na nutnost zvýšené regulace a monitorování bezpečnosti plastových výrobků pro děti. Odborníci proto apelují na výrobce, aby zajistili, že jejich produkty nebudou obsahovat škodlivé chemikálie, které mohou ohrozit zdraví našich nejmenších.
Zdroje: Tegengif, Arnika, MedicalNewsToday, Kupi