Pokud topíte doma nebo ohříváte vodu plynovým či uhelným kotlem, připravte se na pořádné zdražení, které se naplno projeví v roce 2027. Může za to Green Deal, plán Evropské unie na snížení skleníkových plynů, a zavedení emisních povolenek na fosilní paliva i pro domácnosti.
Proč mají být emise zpoplatněny? „Záměrem jejich zpoplatnění je motivovat domácnosti i podniky k využívání nízkoemisních způsobů dopravy, zateplení domu či pořízení tepelného čerpadla. Cílem bude snížit emise v těchto sektorech do roku 2030 o 42 % v porovnání s rokem 2005,“ uvedla Kateřina Kolouchová, analytička portálu Fakta o klimatu, která se problematikou zabývá.
Zdražení pocítí především nízkopříjmové domácnosti a menší podniky, které za pohonné hmoty a energie vydávají významnou část svých příjmů.
Z dat portálu Fakta o klimatu vyplývá, že při ceně povolenky 30 eur by se cena za zemní plyn zvedla asi o 10 % a za uhlí o více než 30 %. Analýza počítá s cenou plynu 1500 Kč za MWh a s cenou uhlí 680 Kč za 100 kg.
Analytik Tomáš Vrňák z Ušetřeno odhaduje, že si průměrná domácnost vytápějící plynem může ročně připlatit až 5 000 korun, u uhlí dokonce až 8 500 korun. „Jedná se o hrubé odhady a vše bude záležet na tom, jak česká vláda směrnici zohlední. Je možné, že systém projde značnými úpravami, protože zásah pro spoustu domácnosti nebude udržitelný,“ konstatuje.
„Emisní obchodování je nástroj motivující ke snižování emisí skleníkových plynů co nejefektivnějším způsobem. (...) Provozovatelé monitorují své emise, vykazují je každoročně Ministerstvu životního prostředí a vyřazují za ně povolenky,“ uvádí Ministerstvo životního prostředí.
Už od roku 2005 platí podle dosavadního systému emisní povolenky „velcí znečišťovatelé“, jako jsou elektrárny nebo průmyslové podniky. Domácnosti byly od poplatku osvobozeny.
Jedná se o oprávnění, kdy je za určitý poplatek majiteli povolenky (stát/společnost) umožněno vypouštět emise oxidu uhličitého do ovzduší. Povolenky operují při výpočtech s 1 tunou CO2 vypuštěnou do ovzduší, což žádná česká domácnost nevyprodukuje, takže poplatek bude poměrově obsažen v ceně plynu nebo uhlí pro každou konkrétní domácnost. Spotřebitel ji zaplatí s účtem za plyn nebo za uhlí.
Evropské regule mají normativní charakter, ale přesná pravidla a prostředky musí stanovit vlády členských států. Vláda ČR zatím přesný plán nemá, na což upozorňuje řada odborníků.
Vláda ČR rozhodnutí o dokumentech týkajících se Green Dealu v červenci odložila. „Myslím, že u ETS2 se má ubrat. Buď úplně zrušit nebo v podstatném čase odsunout, abychom porovnali konkurenceschopnost evropské i české ekonomiky ve srovnání s ostatními státy,“ řekl v červenci na tiskové konferenci vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
„Zaplatí to jak domácnosti, tak firmy. Nevidím bonus pro českou ekonomiku, který by aplikace tohoto pravidla přinesla,“ uvedl. Svými slovy možná voliče uchlácholil, ale zdražení je podle EU a Green dealu nevyhnutelné.
Finanční pomoci se nízkopříjmové domácnosti možná dočkají od nového Sociálně klimatického fondu. Tyto peníze by měly směřovat k domácnostem, které dosud využívaly uhlí či plyn pro vytápění nebo žily v nezateplených domech a neměly dostatek financí na změnu.
Podle Štěpána Viziho, odborníka na klimatickou politiku z Centra pro dopravu a energetiku, Česko urgentně potřebuje jasnou strategii pro přechod na čistou energetiku a ekonomiku. Investice do energetických úspor a obnovitelných zdrojů se zemi ekonomicky vyplatí, sníží závislost na fosilních palivech z dovozu a pomůže řešit energetickou chudobu.
Zelená transformace by mohla do roku 2030 přinést české ekonomice údajně více než 440 miliard korun.
Zdroje: Kupi, Fakta o klimatu, Ušetřeno, Energožrouti, MZP