Načerpejte inspiraci na Kupi.cz
Nákupní rádce Kupi.cz vám ušetří peníze, čas i starosti s nákupy potravin, drogerie a dalších produktů denní spotřeby. Každý den můžete porovnávat 15 000 akčních cen ze 300 akčních letáků.
Velká spousta seniorů v České republice není spokojená s výší důchodů a jsou přesvědčeni, že by měly být vyšší. Napadlo vás někdy, jak jsou na tom senioři u našich sousedů a v dalších evropských státech? Některé země jsou na tom hůř než Česko, moc jich ale není.
Není žádným tajemstvím, že čeští důchodci jsou s výší svých důchodů většinou nespokojeni. Za povinné odvody a placení daní si mnohdy představují vyšší penzi. Některé evropské státy jsou na tom přitom ještě hůř. Ačkoliv mohou mít oproti České republice vyšší skóre v procentech průměrné mzdy, skutečný důchod je někdy i mnohem nižší než ten v Česku – nízký důchod má například Slovensko.
Výše průměrného důchodu se většinou uvádí v procentech průměrné mzdy v daném státě. V Česku je to podle údajů z roku 2022 pouze 73,3 %, kdežto naši sousedé v Polsku jsou na tom lépe, výše průměrného důchodu je tam 85,7 % průměrné mzdy. Ještě lépe je na tom Rakousko, jehož skóre je 94 %, Německo si vyslouží 88,8 % průměrné mzdy.
Nejlépe je na tom Lucembursko, kde si lidé odchodem do důchodu ještě polepší, užívají si důchod ve výši 107,8 % průměrného platu, hned za ním je Itálie s důchodem ve výši 100 % průměrného platu. Velmi dobře je na tom také Francie (99,8 %), Portugalsko (99,1 %), Španělsko (95,8 %), Řecko (95 %) nebo třeba Island (95 %).
Teď se podíváme na průměrnou výši důchodů. Ta v roce 2024 vzrostla v Česku na 20 693 korun, v ostatních evropských státech jsou poměrně velké výkyvy. Jeden z nejnižších důchodů má Maďarsko ve výši 413 € (10 403 Kč), nejvyšší pak například Finsko ve výši 1 458 € (36 740 Kč) a Rakousko 1 449 € (36 510 Kč). Další státy jsou na tom podle údajů z roku 2023 následovně:
Důchod může mít každý senior úplně jiný – je to kvůli tomu, že se jeho výše dělí na dvě části. Existuje základní výměra, která v roce 2024 činí 4 400 Kč. K té se přičítá ještě procentní výměra, která závisí na tom, jaké byly vyměřovací základy pojištěnce. Pak už vzniká výsledná částka, kterou seniorovi každý měsíc vyplácí stát.
Zdroje: e15, Měšec, MPSV