Stejně jako si zákazníci stěžují na prodavačky, i ty mají co říct směrem k nakupujícím. Zajímalo nás, co je štve a co je naopak v práci potěší.
Pozice prodávajících s sebou nese jistou pověst, kterou o nich vytvořili zákazníci. Nutno podotknout, že se tato práce historicky měnila a vyvíjela a dnes už je vše jinak než dřív, ať už se to týká náplně práce, platu nebo toho, kdo tuto práci vykonává. Jedná se o muže i ženy a rozhodně není pravidlem, že jako prodavačky pracují hlavně samoživitelky nebo ty osoby, které mají nízké vzdělání nebo nic neumí.
Lidé ale mají tuto pozici nějakým způsobem zafixovanou a tomu odpovídá i jejich chování. Nechceme házet všechny do jednoho pytle a je jasné, že všude se najdou ti s dobrým i špatným přístupem. Zeptali jsme se proto samotných prodavaček, které tuto práci vykonávají už nějakých pár let, aby zhodnotily situaci a vyjádřily se ohledně zákazníků – co jim na nich vadí a co je naopak často překvapí, nebo dokonce potěší?
Na absenci pozdravů, poděkování i prosení si prodavačky stěžovaly nejvíc. „Neexistuje žádný případ, kdy by se nemuselo zdravit, poděkovat nebo poprosit. Nechápu, jakou mají někteří lidé výchovu a proč to zkrátka vynechávají. Vnímáme to jako neúctu, ale na druhou stranu víme, že to vypovídá něco o nich a ne o nás. Mě osobně to ale vždycky naštve a někdy to i nevydržím a zákazníka okřiknu, je to ale většinou k ničemu.“ – Magdaléna
„Nejsme služky, servírky a ani vědmy. Přesto si to o nás někteří kupující myslí. Nevíme, proč se zvedla cena za olivový olej, neumíme dávat věci zadarmo, nechceme vám dávat věci do tašek ani nedokážeme odhadnout, jak se bude vyvíjet cena pečiva. Někdy je překvapivé, co po nás zákazníci chtějí, často se tomu ale zasměju, jak je to bizarní.“ – Petra
„Nedávno mi jeden zákazník řekl, že bych jako prodavačka měla pracovat 365 dní v roce a že se flákám. Vůbec nevím, z jakého důvodu mi to řekl, ale měla jsem pocit, že je lehce pod vlivem, tak jsem na to raději nereagovala. Dokonce jsem si nedávno přečetla, že by zákazníci chtěli, ať makáme o všech víkendech i státních svátcích. My nejsme stroje a také máme právo na volno a rodinný život. A pokud si myslíte, že ho nemáme, tak nemáte pravdu, i my máme rodiny.“ – Barbora
„Sice chceme, abyste se u nás v obchodě cítili jako doma, ale nemyslíme to doslova. Někdy mám pocit, že si lidé myslí, že jsou u sebe v kuchyni. Otevírají zboží, občas něco ochutnají nebo si z obchodu dělají odpočinkovou zónu, kde tráví hodiny a ve finále si třeba ani nic nekoupí. Rozumím tomu, že když je venku horko, tak je lépe v klimatizovaném obchodě, ale zneužívat toho se mi nezdá vhodné.“ – Oleksa
„Chápu, obchod není váš a nezáleží vám na zisku ani na ničem jiném, ale mohli byste mít alespoň nějaký respekt, jak k nám, personálu, tak i k ostatním zákazníkům. Nelíbí se mi, když si něco vezmete z regálu a jakmile si to rozmyslíte, dáte to někam jinam, zejména u toho zboží, které potřebuje být v chladu a než na to přijdeme, je tři hodiny v regále se sladkostmi. Může se zkazit, dojít ke kontaminaci a také už se daný výrobek nedá prodat. To stejné platí u pečiva a jeho osahávání bez rukavic. Chápeme, že si chcete zkusit měkkost, ale prosím, používejte rukavice nebo alespoň pytlíky.“ – Kristýna
„Od té doby, co pracuji v supermarketu, mám averzi k dětem. Také mám své vlastní děti, ale teď mám na mysli cizí. Rodičům je jedno, jak se jejich ratolesti chovají v obchodě a že tam lezou po zemi, ruší ostatní, načínají produkty a řvou na celý obchod. Rozumím tomu, že není možné je vždy nechat doma, ale alespoň je okřiknout, když dělají něco, co nemají.“ – Jitka
„Všichni zákazníci nejsou jen nevychovaní a otravní. Najdou se velmi milí lidé, kteří vám dokážou dokonce i zlepšit den. A mám pocit, že jich je většina, alespoň já mám tu zkušenost. Pozdraví, popřejí hezký den, nechají třeba i dýško a dokonce se mi stává, že mi někteří koupí svačinu, ale to jsou spíš lidé, které potkávám pravidelně.“ – Šárka
Zdroj: Respondenti redakce Kupi