Větry jsou produktem vznikajícím v naší trávicí soustavě při trávení potravy. Kromě lidí „prdí“ také většina živočichů, včetně hospodářských zvířat. I když je vypouštění větrů zcela přirozeným procesem zbavování se plynů z těla, podle některých vědců jsou tyto větry skleníkovými plyny, které je potřeba zredukovat. Dánsko se jako první země na světě rozhodla řešit větry hospodářských zvířat prostřednictvím účtování uhlíkové daně. Její výše není něčím, nad čím by mohla většina farmářů mávnout rukou.
Koaliční vláda v Dánsku se po měsících namáhavých jednání s obchodními společnostmi a ekologickými skupinami dohodla na ročním poplatku za emise z hospodářských zvířat. Dánsko se stalo první zemí zavádějící uhlíkovou daň na zemědělství a chovatelé dobytka tak budou muset platit 120 DKr (16 EUR) za tunu ekvivalentu emisí oxidu uhličitého z hospodářských zvířat, včetně krav a prasat. Za každou krávu budou zemědělci platit zhruba 100 EUR ročně.
Dánská dohoda, jež pokládá základy pro zavedení daně v roce 2030, přichází jen několik měsíců poté, co zemědělci po celé Evropě protestovali proti ekologickým opatřením EU. Zemědělská organizace Bæredygtigt Landbrug, která se jednání nezúčastnila, tuto dohodu okamžitě kritizovala.
Peter Kiær, předseda Bæredygtigt Landbrug, uvedl: „Myslím, že je to šílené.“ A dodal, že by to bránilo tolik potřebným investicím do technologií v zemi, která již v současnosti je jedním z nejzelenějších zemědělských producentů na světě. „Vláda neposlouchá farmáře,“ řekl.
Očekává se, že dánský parlament bude koncem tohoto roku hlasovat o schválení daně, jejíž celková sazba bude v roce 2030 300 DKr za tunu ekvivalentu CO₂ a v roce 2035 vzroste na 750 DKr za tunu ekvivalentu CO₂. Zemědělci již byli vybídnuti ke ke snížení emisí a daň bude postupně zaváděna se základním daňovým odpočtem ve výši 60 procent po dobu alespoň prvních dvou let.
Podle dánské organizace Concito vyprodukuje průměrná dánská kráva ročně šest tun ekvivalentu CO₂. Použití nižší daňové sazby 120 DKr by znamenalo poplatek přibližně 720 DKr, neboli 96,50 EUR. I když krávy produkují mnohem vyšší emise než prasata, nová daň zasáhne i místní chovatele prasat. Země je velkým vývozcem mléčných výrobků, stejně jako vepřového masa.
Peder Tuborgh, výkonný ředitel dánského mlékárenského družstva Arla Foods, řekl, že navrhovaný daňový režim by mohl mít nespravedlivě ovlivnit některé farmáře, a to i již ekologické producenty, kteří dělali vše, co mohli, aby snížili své emise, a vyzval zákonodárce, aby návrh ještě upravili.
Evropská komise momentálně hledá možnosti, jak by mohla zavést celoevropský systém obchodování s emisemi ze zemědělství, včetně požadavku, aby zemědělci a vlastníci půdy platili za své emise přímo. Znamenalo by to, že by uhlíkové daně nebyly jen v konkrétních evropských zemích, ale byly by zavedeny plošně po celé unii.
Velká snaha o zavedení uhlíkové daně už proběhla na Novém Zélandu, který nedávno zrušil tento pokus o zavedení podobné daně pro chovatele ovcí a krav ve snaze snížit emise metanu. Zemědělci mohou jen doufat, že zavedení této daně v dalších zemích neprojde, protože by mohla mít likvidační účinek a mohla by dramaticky ohrozit zemědělství v celé Evropě.
Zdroj: Financial times, NPR, Next gazeta, Consito, Kupi