Ačkoli většina hmyzu mezi lidmi mnoho fanoušků nemá, jejich dostatečné zastoupení v přírodě plní nejen estetický dojem, ale je i důležité pro zachování potravního řetězce. I proto se v posledních letech motýli dočkali zastání v podobě takzvaných motýlích luk, obsahujících takové druhy rostlin a travin, které motýly přitahují. Jakou směs semen ale vybrat, aby se hodila k rázu české krajiny?
Výskyt motýlů, poletujících včel a dalšího hmyzu dodává krajině nejenom romantický vzhled, ale je také nepostradatelný pro opylování rostlin a zachování celkového rázu krajiny. Budování městské infrastruktury má však za následek úbytek přírodních scenérií a vybraných druhů hmyzu.
Anglický trávník na předzahrádkách zkrátka není to pravé pro množení housenek a líhnutí motýlů. Ochránci přírody, majitelé zahrádek a rozsáhlých luk se proto snaží vrátit jim divoký ráz.
„Se zvyšujícím se povědomím veřejnosti o důležitosti pestré krajiny se řada lidí rozhodne na svém pozemku založit květnatou louku, která mimo estetické hodnoty poskytuje domov pro řadu organismů včetně opylujícího hmyzu a navyšuje tak druhovou rozmanitost,“ uvedla pro Kupi.cz Mgr. Veronika Kalusová, Ph.D, odborná pracovnice na Ústavu botaniky a zoologie, Masarykova univerzita Brno.
Základem dobré motýlí louky je pak výběr vhodného osiva. Motýli ocení levanduli, šanty, hvozdíky, plaménky a především různé kultivary motýlích keřů.
Nejrůznější travní směsi pro založení motýlích luk se běžně prodávají v hobby marketech a zahradnictvích. Množství z nich však obsahuje rostliny ze zahraničí a vůbec nejsou vhodné pro naši krajinu.
„Takové druhy se přidávají pro nápadné květy, které zajistí atraktivitu založené louky první roky po vysetí, než se rozrostou další víceleté rostliny, často už naše původní druhy. Jejich přítomnost v osivu však nebývá pro běžného laického zájemce rozpoznatelná po zběžném pročtení složení na obalu,“ varuje Veronika Kalusová. Na šlechtění osiv se přitom zaměřují i čeští botanici, kteří sami vyšlechtili na dvacet druhů.
V české přírodě žije kolem sta druhů denních a asi tisíc druhů nočních motýlů. Housenky našich motýlů se během svého vývoje adaptovaly na pestrou škálu rostlin z českých luk. Nejsou ale schopné požírat rostliny z jiných světadílů. Podle Kalusové se takové výsadby mohou stát významným zdrojem úniků invazních druhů, které se poté mohou šířit do okolí a potlačovat naši původní květenu.
„Zvláště problematické může být takové počínání v blízkosti chráněných území, která mají pomoci zachovat nejcennější zbytky naší přírody, ale u kterých může vysazení takových druhů, ač nevědomky a s původním dobrým úmyslem, napáchat nevratné škody,“ dodává Veronika Kalusová.
Pokud se tedy chystáte založit motýlí louku, věnujte zvýšenou pozornost právě výběru správné směsi semen. Nejvhodnějším přístupem je volba regionální směsi, která bere v potaz genetickou příslušnost jednotlivých druhů a obsahuje příměs vhodných lučních trav. Takovou lze získat například u lokální farmy nebo ve vybraných zahradnictvích.
Podrobné informace najdeme například v dokumentech „Obnova travních porostů s využitím regionálních směsí osiv“ či „Krajinné trávníky“ pocházející od Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
Výskyt nepůvodních druhů v osivu může způsobit jejich nežádoucí rozšíření po české krajině. Mezi nežádoucí druhy patřily například bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) či křídlatky (Fallopia sp. div.), které dnes způsobují velké škody na přírodě i majetku.
Zdroje: Agentura ochrany krajiny a přírody ČR, Kupi