Dnes už má téměř každá prodejna ochranku nebo nějakou osobu, která hlídá, co se v obchodě děje. Kontroluje a řeší problematické chování, případné krádeže nebo konflikty. Zeptali jsme se vás, jakou máte s těmito lidmi zkušenost. Nestačili jsme se divit.
Na začátek je třeba připomenout, kdo je ochranka v obchodě a co může nebo nemůže. Je to běžná součást personálu, která nemá žádné speciální vyšší postavení s dalšími právy, jaké má například policista. Ochranka má základní školení a má na starosti pouze hlídat a kontrolovat. Může upozornit na nevhodné nebo vymykající se chování, ale nemá právo například někoho šacovat, brát zákazníkovi věci apod. Vše může udělat pouze se souhlasem konkrétního zákazníka.
Pokud ochranka požádá zákazníka, aby s ním odešel do jiných prostor, než je prostředí prodejny, je třeba si uvědomit, že nemá právo to vyžadovat. Zákazník může jít, ale nemusí. A pokud jde, vždy by s sebou měl mít nějakého svědka.
Nakupující by měl respektovat pokyny ochranky, ale ta nemá žádné vyšší postavení, ze kterého by si mohla dovolit fyzický kontakt, násilí a podobně. V případě podezření je správné, aby ochranka zavolala policii, která už se zákazníkem sama vyřeší vše potřebné.
Pozici ochranky může vykonávat kdokoliv, kdo projde základním školením a koho do této role obsadí zaměstnavatel. Může to být tudíž i pokladní. Není to tedy nikdo, koho byste se měli bát, pokud se chováte dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Protože jsme se chtěli dozvědět od vás, našich čtenářů, jaké máte s ochrankou zážitky, zeptali jsme se vás na osobní zkušenosti. Většina ochranek je dle vašich odpovědí nepříjemná a dovoluje si víc, než může.
Velmi často jste se vyjadřovali k nepříjemným pocitům, které ve vás ochranka vyvolává svou přítomností.
„Nemám ráda, když za mnou ti, co hlídají obchod, chodí a pozorují mě jako bych byla nějaká zlodějka. Nemůžu pak v klidu nakupovat a už několikrát se mi stalo, že u mě stáli tak blízko, že jsem se otočila a musela se zeptat, zda něco nepotřebují. Po mé otázce většinou bez odpovědi poodstoupili dál.“ – Blanka
„Nemůžu vystát, když se ochranka snaží mě znervóznit. Nevím, proč to dělají, ale podle mě má být nenápadná, nikoliv na sebe za každou cenu upozorňovat. Chodím v okolí mého bydliště každý den do obchodu, kde už mě znají. Nikdy jsem nic neukradl ani neprovedl nic zvláštního a stejně na sobě neustále cítím oči. Je to tím, že mám dredy a nosím robustní boty? Nejsem zloděj, tak se ke mně tak nechovejte, prosím.“ – Milan
„Jednou jsem s ochrankou zažila takovou scénu v jednom obchodě, že už jsem se tam nikdy neobjevila. Šlo o to, že jsem s sebou měla dítě, které neuklidní nic, jen když něco jí. Tak jsem dceři dala do ruky rohlík, který ale stihla dojíst ještě před zaplacením. Jakmile jsem došla k pokladnám a paní prodavačka začala markovat zboží, přilítla ochranka a začala na mě křičet, že jsem nenahlásila ten rohlík. Byla jsem z toho v šoku, protože jsem to nahlásit chtěla a šlo o jeden rohlík. Celá rudá jsem se omluvila, rohlík zaplatila a šla potupně domů. Hrozná zkušenost.“ – Milada
„Nestalo se to přímo mně, ale byl jsem svědkem jedné rvačky, která vypadala přímo komicky. Ochranka zastavila paní, která odmítala ukázat svou kabelku. Ochranka se nezdráhala a začala se s paní o kabelku přetahovat. Paní křičela, že na to nemá právo a on dával jasně najevo, že ho to nezajímá. Raději jsem odešla, ale bylo to hrozné.“ – Lucie
„Nemám rád tyto lidi, protože se chovají, jak kdyby byli něco víc. Jednou jsem šel s manželkou do obchodu. Je ve třetím stupni invalidního důchodu, takže si nebere vozík a zboží si dává do kabelky, když ho má málo, protože by košík neuzvedla. Bohužel jsme natrefili na protivu, který manželku ponížil před celým obchodem, když jí řekl, ať si vezme košík. Ona odvětila, že nemůže, že je nemocná a on řekl, že je to lež a že chce vidět, jak ho neunese. Bylo to hrozně ponižující a už jsme tam nikdy nešli. Takové chování nebudeme trpět.“ – Ivan
„Já moc dobře vím, že je ochranka neškodná a slouží spíše jako strašák, aby se lidé lekli a nic si nedovolovali. Ale moc dobře znám jejich práva a vím, že skoro žádná speciální práva nemají. Takže mě to nechává v klidu, ať si na mě klidně koukají, ignoruji to.“ – Tomáš
„Já osobně nemám špatnou zkušenost a je mi jedno, kdo v obchodě hlídá, když si mě dotyčný nevšímá. Jakmile začne, ohradím se, protože mě to znervózňuje. Dokud nemá důvod, nemá na mě co koulet očima a vrhat vražedné výrazy. Po mém ohrazení se většinou stáhnou.“ – David
Zdroje: Kupi, respondenti redakce, Security agencies