Italská pinsa na první pohled vypadá jako oválnější sestra pizzy, při prvním kousnutí ovšem odhalí celou řadu odlišností. Pinsa je považována za křupavější, lehčí a stravitelnější. Díky tomu ji s oblibou upřednostňují i ti, kteří se snaží jíst zdravěji a dietněji. Hlavní rozdíl totiž spočívá v těstě, které se nechává dlouho fermentovat a obsahuje různé druhy mouky. Ochutnejte domácí pinsu podle snadného receptu, který najdete v našem článku. Z čeho a jak se připravuje a v čem spočívá její kouzlo?
Oválná pinsa je římskou specialitou, která je mnohem křehčí a lehčí než její kulatá italská krajanka. Je to dáno tím, že zatímco těsto na pizzu se připravuje z pšeničné mouky, to na pinsu z kombinace hned tří druhů: pšeničné, rýžové a sójové mouky. Díky tomu získává jedinečnou strukturu a chuť. Rýžová mouka přidává lehkost a křupavost, zatímco sójová mouka zvyšuje stravitelnost.
Dalším specifikem je doba kynutí. U pinsy platí, že čím déle, tím lépe. Fermentace by měla probíhat alespoň 24–72 hodin, v některých italských restauracích jej dokonce nechávají za přísně hlídaných podmínek kynout až 120 hodin. Výsledkem je pak kyprý, chuťově bohatý základ. A zatímco u pravé tenké pizzy je nadýchaná pouze krusta na okraji, pinsa v tomto ohledu připomíná spíše koláč, který je vyšší a vzdušnější po celé své ploše. V neposlední řadě se odlišuje rovněž tím, že se nepeče v kamenné peci jako pizza, ale v troubě na kovových pánvích nebo plechách.
Poklást na ni můžete jednoduše vše, co na klasickou pizzu. S myšlenkou lehčího pokrmu však obvykle neobsahuje tolik tučných a „těžkých“ příloh, navíc by se měla zdobit až po upečení těsta. Někdy se dokonce zcela vynechává rajčatový nebo smetanový základ (pak jde o pinsu bianco), těsto se pouze potře olivovým olejem a doplní surovinami samotnými.
Mezi ty obvyklé patří mozzarella a parmazán, kvalitní šunka (nejlépe parmská) nebo salám, čerstvé žampiony, cibule, čerstvá rajčata, olivy či kapary. Pro dochucení se často přidává i česnek, ocet balsamico, chilli vločky a těsně před podáváním také čerstvé bylinky, jako jsou lístky bazalky nebo rukoly.
Vyzkoušet můžete například klasické varianty (ať už s rajčatovým základem nebo pouze s olivovým olejem):
Pizza Margherita je snad nejznámějším druhem této dobroty. Pochází z Neapole a suroviny na ni použité odkazují na italskou vlajku, tedy červená rajčata, bílá mozzarella a zelená bazalka. Připravte si tuto klasiku doma, věříme, že si na ní pochutnáte.
Budete potřebovat:
Tip na závěr: Práci si můžete ušetřit s hotovým (mraženým, chlazeným či trvanlivým) těstem na pinsu, které seženete ve vybraných obchodech a e-shopech. Někdy narazíte i na hotové předpřipravené pinsy v různých týdenních letákových nabídkách řetězců. V neposlední řadě dokonce těsto na pinsu najdete v databázi Kupi.cz – uložte si ji do oblíbených a neunikne vám žádná akce.
Zdroje: Delicious magazine, Kupi