Kuřecí maso je plné antibiotik a hormonů: Mýtus, nebo reálné nebezpečí?

Steroidy v kuřecím mase?

Proč je kolem steroidů v mase takový humbuk? Jejich možný obsah by mohl mít negativní vliv na lidské zdraví. „Anabolické steroidy mají také vedlejší účinky, které ovlivňují všechny orgány a tkáně, jako je poškození jater a ledvinového parenchymu, degenerace srdečního svalu, růst orgánů, poruchy srážlivosti. Mají také řadu škodlivých účinků na vyvíjející se mozek,“ shrnuli brněnští vědci ve studii z roku 2022.

Dle výsledků kontrol provedených Státní veterinární správou se zatím český spotřebitel obsahu steroidů v mase obávat nemusí. „Nezákonné ošetření nebylo v posledních deseti letech prokázáno,“ potvrdil pro Deník.cz mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček. Trh s anaboliky jde však neustále kupředu a mohlo by se stát, že bude vyvinuta látka, jejíž odhalení nebude tak snadné.

Vědci hledají způsoby, jak tyto látky odhalit

I proto vědci hledají nové způsoby, jak steroidy a další zakázané látky v mase odhalit. Výzkumu se věnují například na brněnské Mendelově univerzitě, kde podávají čtyřem stejným vepřům různé druhy anabolik.

„Po porážce jsou odebrány vzorky, jež se zpracují a analyzují metodami proteomiky a metabolomiky, které zkoumají změny v rámci všech genů v organismu, dále imunologie a pro nás nejaktuálnější histologie. Cílem je najít markery, které mohou spolehlivě odlišit vzorky s aplikovanými steroidy od kontrolní skupiny a sestavit na jejich základě metodiku, která pomůže při odhalování zneužívání steroidních látek ve vepřovém mase,“ popsal pro Deník.cz Zbyšek Sládek z fakultního Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat. Časem chtějí metodu rozšířit i na kuřecí maso.

Češi kuřecí maso milují

Drůbeží maso se v České republice těší velké oblibě a jeho spotřeba rok od roku stoupá. V roce 2012 činila 25,2 kg na osobu, v roce 2021 už to bylo 29,9 kg. Drůbeží maso tak na žebříčku oblíbenosti stojí hned za masem vepřovým, kterého jsme ve stejných letech zkonzumovali 41,3 a 44,6 kg na osobu.

Život kuřete v běžném chovu trvá obvykle 5–6 týdnů, během kterých musí kuře „přibrat“ na jateční hmotnost 1,8 až 2 kg. Kuře ve volném výběhu má čas 8 týdnů, BIO kuře pak dokonce 12. Právě rychlý růst kuřat z klecových chovů vzbuzuje celou řadu otázek a zavdává příčinu vzniku nepodložených fám.

Podávání hormonů je v EU zakázáno

V Evropské unii platí směrnice, podle níž je podávání hormonů a jiných přípravků na podporu růstu svalové hmoty kuřat přísně zakázáno. Přísným kontrolám podléhá i maso dovážené ze zemí mimo EU, protože tyto země mají často méně přísnou legislativu. Pokuty za porušení této směrnice jsou přitom velmi vysoké.

Jedinou výjimkou, kdy je podání antibiotik povoleno, je v případě onemocnění. Brojleři jsou většinou chováni v počtech několika tisíců až desetitisíců jedinců, riziko vzniku epidemie a následných ztrát je proto velmi vysoké. Při výskytu některých chorob se proto preventivně nasazují antibiotika. Jejich podání je však přísně regulováno tak, aby se jejich obsah v mase snížil pod požadovaný limit, než se kuře dostane na náš talíř.

Velká kuřata jsou výsledkem šlechtění

Rychlý růst brojlerů tedy není důsledkem podávání antibiotik a hormonů, ale důsledným šlechtěním. Při tomto procesu se při rozmnožování vybírají jedinci, kteří sdílí jedinečné vlastnosti a znaky, díky nimž mají potomci co nejvyšší míru osvalení těla a rychle rostou. Šlechtění se běžně používá i při rozmnožování dalších hospodářských zvířat, ale i rostlin.

Co se týče krmiva, brojleři jsou běžně krmeni speciální směsí semen složenou z pšenice, ječmene, sóji, vitaminů, minerálů a vybraných aminokyselin.

Není kuře jako kuře

Ačkoli kuřata na českém trhu nejsou plná antibiotik, jak některé internetové mýty tvrdí, v kvalitě kuřat je přesto rozdíl. Celkový stav zvířete, tedy jeho zdraví, kondici, míru stresu a kvalitu krmiva, označujeme pojmem welfare. Čím lepší tyto podmínky jsou, tím lepší je obvykle kvalita masa.

Chov kuřat je kontrolován Státní veterinární správou, která se opírá o platnou legislativu. Ve velkochovech zpravidla k jejímu porušování nedochází, otázkou ale zůstává, zda jsou zákony aktuálně nastaveny skutečně tak, aby byly zaručeny dobré životní podmínky kuřat. Na 1 metr čtvereční může dle aktuální legislativy připadat 33 až 42 kg živé hmotnosti kuřat, což může odpovídat až 20 jedincům.

Naproti tomu kuřata chovaná ve volném výběhu a BIO kuřata mají ke svému životu více prostoru, což se pozitivně projevuje nejen na tučnosti masa, ale i vyššímu obsahu bílkovin či omega-3 mastných kyselin.

Budoucnost je v rostlinné stravě?

Průměrný Čech snědl v roce 2021 86 kilogramů masa, z toho 44,6 kg vepřového, 29,9 kg drůbežího a 9,4 kg hovězího. Takto vysoká spotřeba masa je bez ohledu na jeho kvalitu pro životní prostředí dlouhodobě neudržitelná. Hospodářská zvířata mají totiž na svědomí větší část skleníkových plynů, dokonce více než pozemní doprava, a jejich chov tak představuje značkou ekologickou zátěž.

Konzumaci masa bychom proto do budoucna měli spíše snižovat. Problém s nedostatkem bílkovin lze pak velmi snadno vyřešit zvýšenou konzumací luštěnin, kterých Češi jedí opravdu málo.

Zdroje: Deník, National Library of Medicine, EU, Společnost pro výživu, Aktin