Pokud vlastníte zahradu, určitě stojí za to pořídit si na ni kompost. Díky němu zužitkujete organický odpad a získáte tak cenné hnojivo bohaté na živiny. Vytvoření a péče o kompost přitom není vůbec komplikované. Kompostovat se dá dokonce i v bytě. Držte se několika jednoduchých doporučení a nechte přírodu, ať se postará o zbytek.
V každé domácnosti se běžně hromadí množství rostlinných zbytků, které často zbytečně končí neroztříděné v odpadu. Přitom je možné je skvěle zužitkovat. V kompostu se kuchyňský odpad promění v hodnotné hnojivo, které je navíc zcela přírodní, a tudíž nezatěžuje ekosystém. Hodí se k přihnojování okrasných rostlin, zeleniny, ovocných stromů i trávníku. Ušetříte tak peníze za nákup syntetických hnojiv a dosáhnete bohatších výnosů.
Před založením kompostu nejprve zvažte, kam jej umístíte. Vyberte si místo trochu stranou – kompost přece jen není úplně voňavý a asi ani nechcete, aby byl příliš na očích. Zároveň se snažte najít stanoviště chráněné před intenzivním sluncem, větrem či vydatnými srážkami.
Úplně nejsnadnější variantou je prostá kompostová kupa, kterou navršíte na vybraném místě. K založení takového kompostu v podstatě nic nepotřebujete. Může se vám ale rozrůstat do nechtěných rozměrů, a navíc nevypadá moc esteticky.
Lepší možností je tedy kompost nějakým způsobem ohraničit. Můžete si koupit například kompostér z dřevěných prken. Není složité vyrobit ho doma svépomocí, ale pokud se vám nechce nebo nemáte čas, seženete ho snadno i v hobby marketu. Při výběru se řiďte hlavně velikostí. Pamatujte také, že kompost by neměl mít pevné dno. Musí být totiž přístupný žížalám a dalším drobným živočichům.
Další variantou je plastový kompostér. Jeho plus je víko, které se dá snadno zavřít, takže se z něj nešíří zápach. Kompostér však vyžaduje dobré provzdušnění, proto volte takový, který má dostatečné množství otvorů. Dno by mělo zcela chybět, případně ho může tvořit propustná podložka. Plastové kompostéry se vyrábí i v menších velikostech, takže se dají využít i na balkóně.
Úplně dospod kompostu dejte nejprve větvičky, dřevní štěpku nebo slámu. Pomohou s provzdušněním a částečně omezí zápach. Pak už do něj můžete dávat všechny vhodné zbytky. Jednou za čas je nutné kompost překopat, aby se k němu dostal více kyslík.
A co konkrétně do kompostu patří? Samozřejmě zbytky ovoce a zeleniny, dále třeba skořápky od vajec, kávová sedlina nebo čajové sáčky. Bez problému sem můžete dát také běžný odpad ze zahrady – větvičky, zvadlé rostliny, posečenou trávu, listí nebo kůru.
Na kompost ovšem nepatří vytrhaný plevel ani rostliny napadené chorobami či škůdci. Nevhazujte sem ani zbytky masa, kosti nebo pečivo. Vynechejte také všechny umělé či nerozložitelné materiály – plasty, kovy, kameny, suť, chemikálie apod. Trus drobných hospodářských zvířat jako slepic či králíků na kompost vyhodit můžete. Naopak výkaly masožravců – koček nebo psů – sem nepatří.
Kompost se dá využít již po třech měsících. Ale pozor, v tomto stádiu je ještě čerstvý a některým rostlinám by mohl ublížit. Bez obav jím však můžete hnojit např. brambory, rajčata nebo okurky. Zhruba po 6 měsících až roce je kompost vyzrálý – má tmavou barvu, příjemnou zemitou vůni a je v něm jen minimum viditelných zbytků. Nyní s ním můžete přihnojovat prakticky jakékoli rostliny. Pokud chcete mít hotový kompost dříve, použijte speciální urychlovače, které běžně koupíte v obchodech. Fungují na přírodní bázi a odpad v kompostu se díky nim rychleji rozkládá.
Když nemáte k dispozici zahradu, je možné kompostování i v bytě. Existuje několik metod, které jsou vhodné pro vnitřní použití a nevyžadují mnoho prostoru.
Při výběru byste měli zvážit především prostor, který na kompostování máte, objem produkovaného bioodpadu a čas, který chcete kompostování věnovat. Pro většinu bytů jsou nejvhodnější vermikompostování, bokashi metoda nebo elektrické kompostéry.
Zdroj: Kupi