Vytvořte si železné zásoby potravin s dlouhou trvanlivostí a buďte připraveni i na horší časy

Survivalisté či preppeři

Osoby, které se systematicky chystají na krizové situace, bývají označovány jako survivalisté či preppeři. Tyto termíny vycházejí z anglických slov „survive“ (přežít) a „prepare“ (připravit se). Dříve se tak nazývali především paranoičtí lidé očekávající apokalypsu, ale v dnešní době se přežívání stalo životním stylem mnoha jedinců. Protože nelze s jistotou předpovídat, jak se bude situace doma i ve světě vyvíjet v nadcházejících měsících a letech, je dle takových lidí moudré být připraven.

Jaké potraviny jsou vhodné?

Základem přípravy je vytvoření tzv. nedobytných zásob – potravin s dlouhou trvanlivostí, které se snadno skladují a z nichž lze rychle uvařit. Mezi ideální potraviny pro budování zásob se řadí zejména konzervované a sušené produkty. Mražené potraviny nejsou vhodné, protože by se v případě výpadku elektřiny rychle zkazily. Soustřeďte se tedy na potraviny, které dlouho vydrží při pokojové teplotě.

Faktory ovlivňující trvanlivost potravin

Na trvanlivost potravin má vliv několik klíčových faktorů – způsob zpracování, balení a skladování. K ideálním metodám zpracování patří dehydratace, lyofilizace, pasterizace a tepelné zpracování. Obal musí být neporušený a vzduchotěsný, aby se k potravině nedostala vlhkost a kyslík. Pro uskladnění sypkých potravin lze použít i objemné vzduchotěsné nádoby. Čím nižší je teplota (bez mrazu), tím delší je trvanlivost. Důležité je také suché a temné prostředí, jelikož vlhkost a přímé sluneční záření mohou potraviny znehodnotit.

Potraviny s nejdelší trvanlivostí

Mezi potraviny s nejdelší trvanlivostí patří:

• Med – až desítky let
• Sůl – neomezeně dlouho
• Cukr – téměř neomezeně dlouho
• Bílá rýže – až 20 let
• Celá pšeničná zrna – až desítky let
• Sušená kukuřice – až desítky let
• Instantní káva, kakaový prášek a čaj – až desítky let
• Sušené mléko – až 20 let
• Instantní potraviny – až desítky let
• Sušené fazole – až 30 let
• Ovesné vločky – až 30 let
• Těstoviny – až 30 let
• Bramborové vločky – až 30 let
• Dehydrované ovocné plátky – až 30 let

• Luštěniny – 2–3 roky
• Konzervované maso – 2–5 let
• Sušené ovoce – 1 rok
• Ořechy – 6–12 měsíců
• Hořká čokoláda – 2–5 let
• Konzervovaný nebo vakuovaný tuňák – 3–5 let po datu minimální trvanlivosti
• Konzervované ovoce a zelenina – 1–2 roky po datu minimální trvanlivosti
• Jablka – správně uskladněná mohou vydržet 5 dní až půl roku
• Brambory – v chladu a temnu vydrží 2 až 5 týdnů
• Cibule – v suchu a chladu vydrží 1 až 2 měsíce

Datum minimální trvanlivosti a postup při konzumaci zásob

U mnoha potravin nelze skutečnou dobu trvanlivosti přesně předvídat. Jsou známy případy konzumace desítky let starých konzerv z války, které byly stále poživatelné. V takových situacích jde však o nebezpečné riziko. Pokud to okolnosti dovolují, je vždy vhodné řídit se datem minimální trvanlivosti. Kdyby nouze nastala a museli jste začít konzumovat své nedobytné zásoby, vždy začněte s potravinami s nejkratší trvanlivostí a ty nejvíce trvanlivé nechte na konec.

Pár tipů na konec

1. Rotace zásob – je důležité zásoby průběžně spotřebovávat a doplňovat, aby nepřesluhovala jejich trvanlivost. Vhodné je používat systém „první dovnitř, první ven“.
2. Pestrost zásob – kromě trvanlivosti je dobré myslet i na pestrost a vyváženost zásob z hlediska výživy. Zásoby by měly pokrývat základní složky jako sacharidy, bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály.
3. Zásoby vody – kromě jídla je nesmírně důležité mít i zásoby pitné vody, ideálně až 2 litry na osobu na den. Vodu je třeba skladovat ve tmě a chladu a obměňovat každých 6–12 měsíců.
4. Mimořádné události – zásoby se budují nejen pro případy osobní krize, ale i kvůli živelným pohromám, blackoutu, válce apod. Pro tyto případy je vhodné mít zásoby až na několik týdnů či měsíců.
5. Domácí konzervárenství – vlastnoručně zavařené potraviny mohou být cennou součástí zásob. Správně zavařené vydrží i několik let a navíc víme, co obsahují.

Zdroj: Kupi, Vím víc, Měšec