Jak známo, kofein má povzbuzující účinky, zlepšujte koncentraci a oddaluje únavu. V řadě případů ale může i škodit, proto například těhotné ženy, diabetici nebo lidé s chorobami srdce a cév pijí kávu bez kofeinu. Neměli by to ale s jejím množstvím přehánět, obzvlášť v případě, že byla vyrobena standardní evropskou metodou, při které se používají sloučeniny methylen chloridu. Šetrnější možnosti samozřejmě existují, ale zatím se využívají minimálně.
Abychom mohli kávu označit jako bezkofeinovou, nesmí v evropském měřítku obsahovat více než 0,1 gramu kofeinu a ve Spojených státech je to dokonce jen 0,07 gramu. Dnes už je možné toho dosáhnout více způsoby, ale nejčastější je stále takzvaná evropská metoda, která se používá po celém světě a funguje na bázi rozpouštědel, jako je dichlormethan neboli methylen chlorid.
Nepražená kávová zrna se společně s těmito látkami namáčejí ve vodě, aby se zbavila co největšího množství kofeinu. Chemikálie ho absorbují a tím jejich úloha končí. Následně je tedy potřeba zrna ještě důkladně propláchnout a vysušit. Pak už jsou připravena k pražení a přitom si zachovávají svou chuť i aroma.
Současné výzkumy nevyloučily negativní vliv bezkofeinové kávy na lidský organismus. Pojí se zejména s vyšším rizikem některých druhů rakoviny. A vzhledem k tomu, že jen v USA ji denně pije 26 milionů lidí, mezi odbornou i laickou veřejností se začíná diskutovat o jejím zákazu.
Americký úřad pro kontrolu léčiv (FDA) ale zdůrazňuje, že methylen chlorid a další potenciálně škodlivé látky se v kávě bez kofeinu vyskytují jen v minimálním množství, které je hluboko pod limitem.
Na druhé straně ale vznikají iniciativy, které se snaží o zákaz konvenční výroby tohoto nápoje. Poukazují na mnohem šetrnější metody na bázi přírodních látek. Nezisková organizace Clean Label Project testovala známé značky káv na přítomnost methylen chloridu. Dobrou zprávou je, že bezkofeinové kávy Illy nebo Starbucks prošly na výbornou. Naopak značky Café Bustelo, Amazon Fresh nebo Kirkland Signature stopy chemikálií obsahovaly.
Dnešní doba nabízí i další dvě možnosti, jak na dekofeinizaci kávy s ohledem na lidské zdraví i na přírodu. Zaprvé jde o Swiss Water Process, který je sice pomalejší, ale naprosto bezpečný, protože pracuje s horkou vodou. Do té se neoražená kávová zrna ponoří na dlouhé hodiny a kofein se z nich postupně vylouhuje. Má tedy ale spíše jemnější chuť i vůni. Pokud toužíte po intenzivnějším aromatu, vyzkoušejte spíš bezkofeinovou kávu vyráběnou pomocí oxidu uhličitého, a to tak, že se kávová zrna namáčejí do perlivé vody, což proces urychluje.
Zdroje: Kupi, Federal Register, CNN, Healthline, FOOD&WINE