Už jste slyšeli o tom, že rybu máme jíst dvakrát týdně? Naši předkové měli údajně rybu ke snídani, k obědu i k večeři. Připravovali je na různé způsoby a nejoblíbenější kombinací byla ryba ve spojení se sladkou omáčkou. A tak si ji dnes připravíme i my. Znáte kapra na černo? Ještě v 19. století to bylo naše národní jídlo. Uvařte si ho s námi! Nevšední kombinaci si zamilujete.
Kapra můžeme považovat za tradiční českou rybu. Byla oblíbená už ve středověku a vrchnost ji údajně jedla ke snídani, k obědu i k večeři. Co je na tom pravdy, už se dnes nedozvíme. Jisté je, že ryby tvořily jednu z hlavních složek jídelníčku našich předků. Vždyť v 17. století u nás bylo 75 000 rybníků!
Kapr a maso obecně se v minulosti nejčastěji podávali se sladkou, výraznou omáčkou. Kapr na černo byl pro naši kuchyni tak typickým jídlem, že ho zahraniční kuchařky z 19. století označovaly za tradiční české jídlo. Dříve nechyběl ani na štědrovečerním stole a smažený kapr ho vytlačil až ve 2. polovině 20. století.
V Domácí kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové najdeme hned několik receptů na kapra na černo. Uvádíme jeden z nich:
„Trhni kapra, oškrab ho, vyndej vnitřnosti, vlej do něho půl žejdlíka dobrého vinního octa, vymej ho ním a schovej tu octem vypláknutou krev; načež kapra rozsekej na kusy, narovnej ho do pánve, dej k němu cibuli, mrkev a na koláčky rozkrájený celer, několik stroužků česneku, nové koření, pepř, zázvor, hřebíček, všechno celé, několik vyloupaných vlašských ořechů, nalej na to piva tolik, až se ryba zatopí, dej do toho kousek nového másla, osol to a nech to vařit; když se trochu poválí (asi půl hodiny), ustrouhej kousek perníku a rybu ním zasyp; potom upraž na másle hezky do hněda kus cukru, vlej k němu tu krev s tím octem a néch to spejchnout, pak to vlej ke kapru, nech to povařit, dej k tomu kouštínek bílého cukru a přilej do toho půl žejdlíka červeného vína.“
Omáčka:
Zdroj: Kupi, kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové