Italský zemědělský svaz Coldiretti vytvořil seznam nejhorších přísad na pizzu, které je možné najít v zahraničních restauracích. V Itálii, kde je pizza považována za národní poklad, se dbá na udržování kulinářských tradic. Italové s hrdostí tvrdí, že jejich kuchyně patří mezi nejlepší na světě a neváhají bránit svá gastronomická pravidla. Pizza s ananasem, populární hlavně v USA, je v Itálii vnímána jako naprosté tabu. Coldiretti však upozorňuje, že existují ještě bizarnější zahraniční variace.
Seznam netradičních ingrediencí používaných v kuchyních různých zemí zahrnuje například:
Pizza Piera Lamarta vašim chuťovým buňkám naservíruje nevšední zážitek. Toto unikátní spojení anglické slaniny, marinované krkovičky, mozzarelly, cibulky a koření si jistě zamilujete. Příprava je lehce časově náročnější, ale věříme, že výsledek stojí za to.
Pizza Margherita je snad nejznámějším druhem této dobroty. Pochází z Neapole a suroviny na ni použité odkazují na italskou vlajku, tedy červená rajčata, bílá mozzarella a zelená bazalka. Připravte si tuto klasiku doma, věříme, že si na ní pochutnáte.
V Portugalsku je oblíbená varianta pizzy, která kombinuje tresku a vařená vejce, což je podle sdružení zvláštní volba. Ve Švédsku se zase setkáme s pizzami, které k základním ingrediencím přidávají neobvyklé kombinace jako krůtí maso s medem, konzervované ovoce s čokoládou, a dokonce masové kuličky se zelím. V Nizozemsku si získala popularitu pizza, která připomíná kebab.
Podle průzkumu, který provedl svaz Coldiretti ve spolupráci se společností Ipsos, se ukázalo, že čtvrtina Italů se zdráhá konzumovat pizzu mimo hranice své země. Více než třetina respondentů navíc vyjádřila obavy z exotických ingrediencí, které jsou běžně používány v pizzách v zahraničí, a označila je za nepoživatelné.
V roce 2017 bylo umění neapolských pizzařů oficiálně zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, což je významný úspěch pro celou Itálii. Od října 2022 má země pravicovou vládu v čele s premiérkou Giorgiou Meloniovou, která klade velký důraz na ochranu domácí produkce potravin. V rámci této politiky bylo Ministerstvo zemědělství přejmenováno na Ministerstvo zemědělství, potravinové soběstačnosti a lesnictví.
Vláda také aktivně vede kampaně proti alternativám tradičních potravin, jako jsou laboratorně pěstované maso nebo mouka z hmyzu. Podle italského zemědělského svazu Coldiretti dosahuje globální trh s falzifikáty italských potravin hodnoty 120 miliard eur, což odpovídá přibližně 2,9 bilionu korun.
Co si o chutích a problémech Italů myslíte? Podpořili byste je, nebo máte jiný názor? Podělte se o něj v komentářích.
Zdroj: coldiretti, UNESCO, ČTK