Co se skrývá v džemech a marmeládách z obchodu? Jsou plné cukru a klamou jablečným základem

Jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem?

Doma tyto pojmy často zaměňujeme. Někdo má ještě z dob našich babiček v povědomí, že džem (zavařenina) obsahuje kousky ovoce a marmeláda je dokonale hladká a používá se mimo jiné k přípravě slepovaného cukroví. Tak tomu bylo ještě před vstupem do Evropské unie, která sjednotila pravidla pro označování a jasně vymezila podmínky pro definici džemů a marmelád na pultech obchodů.

• Marmeládou se rozumí výrobek z citrusových plodů (typicky pomeranče nebo citrony).
• Džem je výrobek obsahující jiné než citrusové ovoce (jahody, rybíz, višně, meruňky, maliny apod.).

Co obsahují džemy z obchodů?

Všeobecně v jejich složení najdeme ovocnou složku, přidané cukry, vodu, želírující látky (pektin neboli E 440) a konzervační, z nichž se kromě již zmíněného cukru používá zejména kyselina citronová. Neobvyklé není ani dobarvování potravinářskými barvivy. Některé ovoce získává povařením našedlý tón a v regálech by nevypadalo tak pěkně. Pokud se vyhýbáte chemii v jídle, aromata a barviva kontrolujte i u džemů.

Limity pro obsah jednotlivých surovin jsou potom dané legislativou, rozlišují se podle typu prodávaného výrobku. Rozhodně neplatí, že vyšší cena znamená lepší kvalitu. Rozhodující je vždy obsah ovocné složky a poměr cukru.

Které džemy jsou nejkvalitnější?

• Všechny výrobky označené jako džem musí mít alespoň 35 g ovoce na 100 g výrobku, tedy min. 35 % (u džemů z červeného rybízu, jeřabin, rakytníku, černého rybízu, kdoulí a šípků stačí 25 g ovoce na 100 g výrobku).
• Džemy výběrové (extra) pak musí obsahovat alespoň 45 g ovoce na 100 g výrobku, tedy min. 45 % (u džemů z červeného rybízu, jeřabin, rakytníku, černého rybízu, kdoulí a šípků stačí 35 g ovoce na 100 g výrobku). Stále to však znamená, že i výběrové džemy mohou mít ve složení více cukru než ovoce, konkrétně až 60 g na 100 g.
• Pokud chcete skleničku s převažující ovocnou složkou nad cukry, pak v obchodech hledejte výběrové džemy (extra) se sníženým množstvím cukru (obsahují 52 až 59 g cukru na 100 g výrobku) nebo džemy výběrové (extra) speciál, které mohou mít nejvýše 40 g cukru ve 100 gramech.

Zvlášť pozor si potom dávejte na všechny produkty, které slovo džem postrádají. Typicky se jedná o různé ovocné pomazánky, linecké směsi apod. Pro ty žádná pravidla neplatí. V jejich složení obvykle z ovoce převažují jablka, výjimkou není ani fruktózovo-glukózový sirup a další méně kvalitní sladidla.

Jahodový džem? A tak trochu i jablečný

Ani s údaji o množství ovoce a cukru ještě nemáme při výběru vyhráno. Tedy pokud si domů chceme odnést opravdu kvalitní a hlavně chutný džem. Proto se ve složení nezapomeňte ještě podívat, co všechno je zahrnuto do ovocné složky.

Pokud do košíku dáváte rybízový nebo višňový džem, ne vždy to znamená jednodruhový výrobek. Mnoho výrobců hmotnost nastavuje velkým podílem jablek nebo koncentrované jablečné šťávy (stačí, aby jablka nebyla v převaze, a nemusí být v názvu uvedena), případně jiného ovocného či zeleninového koncentrátu.

To platí i pro stoprocentní džemy bez přidaného cukru. Je totiž například velký rozdíl mezi označením „džem jahoda 100 % ovoce“ a „džem 100% jahodový“. Zatímco u druhého příkladu je jasně dáno, z jakého jediného ovoce je, v prvním případě máme pouze informaci o tom, že je ve skleničce výhradně ovoce. Což obvykle znamená mnoho levnějších jablek „do počtu“. Chuťově to vůbec vadit nemusí (vždyť jablka se přidávají kvůli pektinu i do domácích zavařenin), zákazníci by však měli vědět, za co vlastně platí. Proto nikdy není na škodu si složení zkontrolovat.

Zdroj: Kupi, Fér potravina, Zákony pro lidi