Teplá voda se vyrábí z přísně kontrolované pitné vody, ale podléhá jiným hygienickým požadavkům. V Česku se její kvalita řídí vyhláškou č. 252/2004 Sb., která stanovuje maximální limity bakterií a dalších škodlivých látek. Přesto existují minimálně dva důvody, kvůli kterým by se neměla teplá voda z kohoutku pít. Oba souvisejí nejen s nepříjemnou chutí a vůní, ale také s výskytem patogenů potenciálně ohrožujících lidské zdraví.
Možná si ještě pamatujete výraz užitková teplá voda, který se dříve běžně používal. A měl své opodstatnění, protože kontrola na výstupu z vodáren probíhá u pitné vody. Vyšší teplota může urychlovat množení mikroorganismů a louhování nežádoucích látek z potrubí. Bakterie a plísně se v ní tak vyskytují častěji a ve větším počtu. Zapáchající voda z kohoutku je pak nejen nepříjemná, ale v některých případech může způsobovat i zdravotní problémy.
Největším riziko představují bakterie z rodu legionella, především Legionella pneumohlia, která může způsobovat problémy i při vdechování aerosolu, tedy například během sprchování. Ve větším množství tak ohrožuje zejména osoby se sníženou imunitou, u kterých se v některých případech projeví takzvaná legionelóza (legionářská nemoc) nebo pontická horečka.
Jako legionelóza se označuje choroba dýchacích cest s příznaky těžké pneumonie, která se projevuje horečkou, bolestí hlavy a svalů, ale i zvracením nebo průjmem. Výjimečně může docházet k postižení jater a ledvin. Inkubační doba je 2 až 10 dní a v případě podezření na toto onemocnění je nutné okamžitě vyhledat lékaře, který nasadí antibiotika.
Úmrtnost se pohybuje až okolo 25 procent, včasné nasazení léčby je tedy zásadní. Lehčí formou akutního respiračního onemocnění je pontická horečka s inkubační dobou 1 až 2 dny. Ta má průběh podobný chřipce a i bez léčby po několika dnech spontánně odezní. Méně často se vyskytují další bakterie nebo měňavka (améba).
Základem je péče o vnitřní vodovody, především udržování stabilní teploty vody, a to na 45 až 60 °C. Mírně klesnout může pouze v době mimo odběrnou špička, tedy od 22.00 do 6.00. Zároveň je nutné sledovat i další chemické a mikrobiologické parametry podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Jen tak nebude docházet k nekontrolovatelnému množení bakterií.
Část odpovědnosti je ale i na samotných spotřebitelích, kteří by měli z kohoutku pít jen studenou vodu. Pokud tedy potřebujete teplou vodu, vždy si ji raději ohřejte v rychlovarné konvici nebo na sporáku. Při podezření na kontaminaci vody ale raději zajistěte rozbor specializovanou laboratoří, a než přijdou výsledky, je možné používat balenou vodu.
Zdroje: dTest, Laboratoř Monitoring Praha, Národní zdravotnický informační portál