Kapka do kávy, troška při vaření či pečení – mléko je v kuchyni téměř každodenním pomocníkem. Rozhodnout se mezi trvanlivým a čerstvým mlékem však může být trochu oříšek. Jedno vydrží déle a je cenově výhodnější, zatímco druhé často považujeme za chutnější a zdravější. Je mezi nimi ale skutečně takový rozdíl? Pojďme se na to podívat blíže!
Čerstvé mléko je obvykle pasterizováno, což znamená, že je zahříváno na teplotu 72–74°C po dobu 15–20 sekund, přičemž tento proces ničí patogenní mikroorganismy. Musí být uchováváno v chladu a jeho trvanlivost běžně nepřesahuje 7 dní.
Na druhé straně, UHT mléko je zpracováno při mnohem vyšších teplotách (minimálně 135°C) po kratší dobu. Tento proces ničí všechny mikroorganismy a mléko je následně baleno do aseptických obalů, což mu umožňuje zůstat čerstvé po mnoho měsíců bez potřeby chlazení do doby otevření.
Výběr mezi čerstvým a trvanlivým mlékem závisí na několika faktorech včetně osobní preference chuti, využití a požadavků na trvanlivost. UHT mléko může mít mírně „vařenou“ chuť, která některým lidem nemusí vyhovovat, ale je obecně považováno za bezpečnější z hlediska absence mikrobiální kontaminace.
Oba typy mléka poskytují podobné nutriční hodnoty, včetně vápníku, bílkovin a esenciálních aminokyselin, které jsou důležité pro zdraví kostí a zubů. UHT zpracování nezpůsobuje významnou ztrátu nutričních hodnot, což z takového mléka činí efektivní alternativu k čerstvému mléku, zejména v situacích, kde je skladování nebo distribuce problematická.
Podle odborníků je důležité posuzovat nejen způsob zpracování mléka, ale i celkový způsob stravování. Obě formy mléka mohou být součástí zdravého jídelníčku, pokud jsou konzumovány v rámci vyvážené stravy.
Inspektoři dTestu v roce 2020 ve 25 vzorcích zkoumali, kolik tuku a bílkovin mléko obsahuje, jak chutná, vypadá a zda je bez mikrobů a správně označené.
Z 15 čerstvých a 10 trvanlivých mlék byla polovina pod minimálním limitem tuku 1,50 %, jen u 12 vzorků byl tuk nad touto hranicí. Nejnižší obsah tuku byl zjištěn u slovenského produktu Tami Tatranské Bio mlieko. Všechny vzorky splnily normy pro obsah bílkovin. Trvanlivé mléko od Tesca mělo nejvíce bílkovin. Mléka také testovali na chuť a vzhled, přičemž všechna obstála dobře, s čerstvým mlékem mírně na špici.
Mikrobiologické testy ukázaly, že trvanlivé mléko je čistější od mikrobů, což mu umožňuje delší trvanlivost. V trvanlivém mléku nebyly žádné mikroby, zatímco v čerstvém bylo méně než 10 mikrobů na mililitr, což je stále bezpečné.
Testy na obsah vápníku ukázaly, že všechna mléka měla podobné množství vápníku. Na obalech se dTest zaměřil také na pravdivost informací, zejména u bio mlék, kde hledali certifikáty a původ mléka. Nejnižší úroveň vápníku byla zjištěna u trvanlivého mléka značky Madeta, zatímco nejvyšší u čerstvého mléka Milkin.
Celkově test ukázal, že čerstvé a trvanlivé mléko jsou si kvalitou velmi podobné, přičemž čerstvé mléko mělo mírně lepší chuť a trvanlivá mléka měla někdy problémy s konzistencí.
Ačkoli je čerstvé mléko často považováno za „přirozenější“ volbu, trvanlivé UHT mléko nabízí výhody v podobě bezpečnosti a delší trvanlivosti. Výběr mezi těmito dvěma typy by měl být založen na osobních preferencích a praktických aspektech spojených se skladováním a použitím mléka v každodenním životě.
Zdroje: dTest, Bezpečnost potravin