Samoobslužné pokladny byly zavedeny především proto, aby se snížilo vytížení zaměstnanců i celkové náklady, neboť personál představuje pro mnoho prodejen jeden z největších výdajů. Avšak praxe ukázala, že řada obchodů čelí rostoucímu počtu případů krádeží. Problém se objevuje nejen v České republice, ale i v zahraničí a obchodníci se snaží najít řešení, jak se s touto nastalou situací co nejlépe vypořádat.
Když zboží markují zaměstnanci, obvykle si všimnou jakýchkoli nesrovnalostí. Právě tato kontrola ale u samoobslužných pokladen chybí.
S příchodem samoobslužných pokladen se váže i problém zvýšeného počtu krádeží, které jsou nyní usnadněny, protože je menší šance, že si ukrytého zboží někdo všimne. Zdá se tak, že vývojáři samoobslužných systémů možná příliš spoléhali na poctivost zákazníků a nepřihlíželi k možným rizikům. Kvůli současné ekonomické situaci navíc počet krádeží stále stoupá.
V USA a Velké Británii se začíná počet samoobslužných pokladen v některých řetězcích snižovat. Důvodem je kombinace různých faktorů, od technických potíží přes nespokojenost zákazníků až po rostoucí četnost krádeží.
Toto riziko potvrzuje studie provedená Leicesterskou univerzitou, která tvrdí, že obchody mohou po zavedení samoobslužných pokladen čelit až 75% nárůstu krádeží. „Samoobslužné pokladny mohou poskytovat potenciálním zlodějům výmluvy, které snižují jejich obavy z případného odhalení,“ říká Adrian Beck, profesor kriminologie na Leicesterské univerzitě.
Možností je umístit k samoobslužným pokladnám ostrahu, což je však v rozporu s cílem snížit počet personálu. Jako efektivnější alternativa se jeví zavedení technologie rozpoznávání obličeje, která by monitorovala každého zákazníka i jeho aktivity. Otázkou však zůstává, nakolik bude tato metoda efektivní v odstrašení potenciálních zlodějů a zda bude personál dostatečně vybaven, aby mohl pachatele odhalit a zasáhnout v průběhu jejich protiprávního jednání.
V reakci na tradiční bezpečnostní metody, jakými jsou kamery a osobní dohled, přecházejí některé prodejny k inovativnějším postupům. V některých obchodech lze najít velké monitory, na nichž se zákazníci mohou vidět sami na obrazovce. Tento psychologický nástroj má za úkol připomenout zákazníkům, že jsou nepřetržitě sledováni. Avšak tyto záznamy nejsou ukládány, a tak tento způsob ochrany nemusí pachatele stoprocentně odradit.
Systémy s umělou inteligencí mají schopnost rozpoznat případy, kdy zboží není správně naskenované nebo na sobě má nalepený chybný čárový kód. Příkladem může být situace, kdy je na zelené paprice chybně nalepena etiketa určená pro červená jablka. Systém pak dokáže na základě analýzy barvy identifikovat tuto nesrovnalost.
Firma Decathlon je ve využívání inovací na špici, zejména díky speciálním štítkům umožňujícím snadné hromadné skenování produktů. Stačí, když zákazník vloží produkty do nákupního koše, čímž se vyhne nutnosti skenování každého zboží zvlášť.
Příkladem efektivního využití umělé inteligence je COOP prodejna v Berouně, kde došlo k implementaci několika inovativních řešení. Nejvýraznější novinkou je zavedení AI systému Veesion od společnosti Sensormatic Solutions, jehož cílem je detekce nečestného chování zákazníků. Systém, využívající data z bezpečnostních kamer rozprostřených po celém obchodě, je schopen kontinuálně sledovat dění v obchodě a upozorňovat na jakékoli podezřelé aktivity.
S rostoucí popularitou samoobslužných pokladen se policejní složky potýkají se zvyšujícím se počtem incidentů. Například dva roky zpět v supermarketu umístěném na sídlišti Jižní Svahy ve Zlíně musela policie řešit případ, kdy zloděj označil pouze některé zboží u pokladny, zatímco se pokusil odejít s dalším zbožím bez zaplacení.
Tento trend není omezen pouze na velké hypermarkety, ale rozšiřuje se i mezi supermarkety a oblíbené diskonty jako Penny Market či Lidl. Samoobslužné pokladny nacházejí uplatnění také v obchodech mimo segment potravin, příkladem mohou být drogerie Rossmann nebo hobby market Hornbach. Některé pobočky dokonce přecházejí na systém výhradně založený na samoobslužných pokladnách.
Pro obchody je klíčové snižování nákladů, což přispívá k narůstající popularitě samoobslužných pokladen. Přestože v Evropě je patrný trend postupného upouštění od tohoto modelu, v České republice naopak počet těchto pokladen rychle stoupá.
Nicméně je zásadní, aby se každý obchodní řetězec zaměřil na možná rizika a pečlivě zvážil, jestli implementace samoobslužných pokladen skutečně přinese očekávané úspory, nebo zda by nebylo vhodnější zachovat pokladny s obsluhou. Důležitým aspektem je také zohlednění věku zákazníků. Zatímco starší generace často dává přednost tradičním obsluhovaným pokladnám, mladší zákazníci se přiklánějí k samoobslužným variantám.