Lebedu nebudete ze záhonu už nikdy vytrhávat! Poslouží jako výborná náhrada špenátu i lék proti kašli

Kterou lebedu sbírat?

Na tuto bylinu můžeme ve volné přírodě i na zahradách narazit v několika variantách. Nejčastěji na lebedu rozkladitou (Atriplex patula), která roste nejen mezi záhony, ale také na rumištích, polích a loukách, podél cest, případně i vysoko v horách. Rozmnožuje se přenášením semen vzduchem (její pyl je silným alergenem), tedy velmi rychle. Na druhou stranu tvoří málo rozvětvený kořenový systém, a proto ji lze snadno vytrhávat. Je ale škoda ji vyhazovat, dá se jíst čerstvá i povařená.

Pro kuchyňské využití se ale častěji sbírá a pěstuje lebeda zahradní (Atriplex hortensis). Jedná se o okrasnou i užitkovou bylinu, která nabízí zajímavou paletu odstínů od žlutozelené a zelené až po fialovou a načervenalou. Sbírají se především její mladé, křehké a šťavnaté lístky, které se dají jíst syrové i tepelně upravené. Podobně jako špenát.

Jak pěstovat lebedu?

V obchodech (zahradnictvích, hobby centrech i v různých e-shopech) se dají koupit semena lebedy zahradní, cena se liší podle množství v balení, obvykle začíná na 40 korunách. Pro jarní sklizeň se lebeda typicky začíná sázet od druhé poloviny března, semínka je ovšem nutné nechat klíčit ve vyhřáté půdě, proto je lepší počkat, až začne svítit více sluníčka. Můžete ji podobně jako jiné bylinky nebo saláty vysadit do prostornějších truhlíků a květináčů na balkoně či terase.

Je poměrně nenáročná na půdu, v počátku jí můžete dopřát zálivku s organickým hnojivem obohaceným o dusík. Z rostliny se poté průběžně sbírají pouze mladé listy, nejlepší jsou zhruba po čtyřiceti dnech od výsevu u rostlin vysokých do 40–50 cm. Jakmile začne lebeda kvést, listy zhořknou a ztuhnou.

Jak se s lebedou vaří v kuchyni?

Chutí i svým všestranným využitím ve studené a teplé kuchyni připomíná řadu listové zeleniny, nejblíže má však ke špenátu. Má svěží chuť s nízkým obsahem kyseliny šťavelové. Hodí se do polévek, omáček k těstovinám nebo gnocchi (například se žampiony, smetanou, sýrem nebo slaninou) a na jaře i do velikonočních nádivek. Výborné jsou ale listy lebedy i samotné, podušené na pánvi jako příloha k masu.

Syrové lístky využijete jako ozdobu do salátů (zvlášť zajímavě působí druhy s fialovo-červeným zbarvením), na jednohubky i chleby s pomazánkami. Dají se také přihodit do smoothie (podobně jako se dává právě zmíněný špenát), kterému dodají navíc pořádnou porci vitamínů a minerálů. V tomto případě dobře chutnají v kombinaci se zeleným jablkem, banánem nebo borůvkami.

Lebeda jako lék proti nachlazení i artróze

Již naše babičky využívaly tento plevel jako bylinu proti celé řadě neduhů. V první řadě vyniká vysokým obsahem dobře vstřebatelného vápníku. Připisuje se jí rovněž dobrý vliv na látkovou výměnu a schopnost čistit klouby od usazených krystalků kyseliny močové, která často způsobuje bolest pohybového aparátu. Konzumace lebedy se proto doporučuje jako prevence nebo doplňková léčba při artróze, revma, dně či otokům kloubů.

V neposlední řadě má vedle vápníku také vysoký obsah sapininů, hořčíku, železa a vitamínů C, E a skupiny B. V lidovém léčitelství se často „předepisuje“ proti nachlazení. Ulevuje prý při zahlenění, kašli a chrapotu.

Jak připravit lebedový čaj proti nachlazení?

Pomůže při nastupující rýmě a kašli, i v jejich průběhu. 2 lžíce nasekané čerstvé nati (listů) zalijte v rendlíku 300 ml vody, přiveďte k varu a povařte asi 5 minut. Poté odstavte a nechte ještě 15 minut louhovat. Popíjejte během celého dne.

Zdroje: Jíme jinak, Pestrá zahrada, Prima living, Bylinky pro všechny, Science Direct, Deník, Česká rozhlas Sever