Už několik měsíců se v České republice diskutuje o zavedení spotřební daně na tiché víno. Řada politiků argumentuje tím, že takový krok by v praxi vylepšil bilanci veřejných rozpočtů. Někteří ale tento návrh kritizují a obávají se, aby se českým vinařům nesnížila globální konkurenceschopnost. Proti je také vinařská lobby, která z absence spotřební daně těží. Argumentů pro zavedení spotřební daně na tiché víno v České republice je však celá řada.
Tiché víno je odborné označení pro běžné víno bez bublinek. Týká se tedy třeba standardního bílého či červeného vína, které je k dostání v každém obchodě. Už od devadesátých let se ale tomuto alkoholickému nápoji spotřební daň vyhýbá. Jedná se o výjimku, kterou se žádná vládní koalice v průběhu více než třiceti let nerozhodla změnit.
Jiného alkoholického nápoje se ale taková výjimka netýká, a to je první důvod, který hovoří pro zavedení tohoto daňového břemena. Řada firem, které se věnují kupříkladu výrobě likérů, na tuto výjimku totiž doplácí, což není zrovna férové. Čeští vinaři kvůli absenci spotřební daně na tiché víno totiž nemusí státu platit v konečném důsledku takové daně a ceny jejich produktů nemusí být v porovnání s jinými tak vysoké, díky čemuž mají následně vyšší odbyt.
Zavedení spotřební daně na tiché víno by tedy do velké míry narovnalo tvrdé konkurenční prostředí, které se v posledních letech postupně potýká s propadem spotřeby. Důvodem je také změna spotřebního chování ze strany mladé generace, která alkoholickým nápojům holduje stále méně.
I v případě spotřeby tichého vína by stát měl zohlednit společenskou škodlivost. Pití alkoholu totiž s sebou nese spoustu nákladů, které se týkají kupříkladu léčby závislostí i dalších podobně nepříznivých zdravotních důsledků. Nepřiměřené pití alkoholických nápojů může vést rovněž k růstu kriminality, k čemuž je také třeba přihlédnout, a jde tedy o další argument, jenž ve prospěch zavedení spotřební daně na tiché víno hovoří.
Argument v podobě snížení globální konkurenceschopnosti nedává smysl, neboť spotřební daň by se v případě České republiky týkala všech domácích i zahraničních výrobců stejně. Zároveň se týká jen a pouze domácího trhu. Pokud by vinaři vyváželi do zahraničí, žádná spotřební daň, která platí v České republice, by se jich tam netýkala.
V konečném důsledku se tedy zavedení spotřební daně na tiché víno v České republice jeví jako vysoce pragmatické. Narovnává konkurenční prostředí a zároveň českým veřejným rozpočtům přinese každý rok několik miliard korun. Podle odhadů by to mohly být zhruba 4 miliardy, což je ekvivalent tomu, co rozpočty v České republice každý rok stojí zlevněné jízdné.
Zdroj: SVCR, Novinky