Tlak na ochranu životního prostředí i energetická krize zamávaly s trendy v oblasti vytápění. V poslední době se k tomu přidává i několik přelomových opatření státu nebo dotační podpora. Od letošního září končí neekologické kotle a domácnosti po čase opět ve velkém přecházejí na plyn. Těží z toho hlavně kapalný propan.
Ještě před vypuknutím ruské války na Ukrajině propanbutanové vytápění domácnosti v České republice téměř nikdo neznal. Od té doby ale jeho oblíbenost mnohonásobně stoupla.
Kapalný propan má v praxi několik výhod. Mezi ty hlavní se řadí nezávislost na distribuční síti, neboť k jeho skladování dochází poblíž vytápěného objektu. I proto je vhodný mimo jiné také pro odlehlejší regiony, kde prozatím nejsou a v blízké budoucnosti ani nebudou rozvody zemního plynu.
Poslední léta ukázala, že kapalný propan si podržel svou cenu i během války na Ukrajině. Včetně dopravy, DPH a dalších distribučních poplatků se průměrná cena kapalného propanu pro domácnosti loni pohybovala okolo 2,40 Kč/kWh.
Investice do kapalného propanu dává smysl zejména v případě dlouhodobějšího horizontu. Minimálně na 10 až 15 let. Vstupní investice totiž není zrovna malá, odměnou však budou poměrně nízké provozní náklady. I proto na kapalný propan v posledních měsících přecházejí třeba i domácnosti na vesnicích, které dlouhou dobu vsázely třeba na uhlí.
Na plynové ani propanbutanové kotle se dotace neposkytují. Někteří prodejci se rozhodli nabídnout marketingový příspěvek na nový kotel ve formě slevy z prvního vyúčtování. Ten se v praxi standardně pohybuje do výše 20 tisíc korun, záleží ale na mnoha faktorech. Kromě konkrétní firmy či prodejce jde třeba také o region nebo vyjednávací schopnosti konečného zákazníka.
V případě pořízení propanbutanového vytápění musí domácnosti počítat s investicí ve výši několika desítek tisíc korun. Průměrná cenovka se včetně DPH pohybuje okolo 60 tisíc korun. Ve prospěch LPG hovoří i stabilizace cen, ke které v posledních měsících konečně došlo. Evropské unii i dalším západním zemím se totiž podařilo zajistit dostatečné dodávky.
Vyšší zájem domácností o LPG potvrdila také data Celní správy za loňský rok. Meziročně se totiž spotřebovalo o 7,5 procenta LPG víc. A to i přesto, že loňská zima nebyla nikterak tuhá. Letos by tento trend měl podle odhadů pokračovat, což ještě umocní povinná výměna neekologických kotlů, na kterou v Česku zbývá jen posledních pár měsíců.
Ačkoliv řada zákazníků sází raději na biomasu či pelety, mnozí nedají dopustit právě na zmíněný plyn. V budoucnu by zájem o něj mohl vzrůst i díky dotacím, o kterých uvažuje ministerstvo životního prostředí v čele s Petrem Hladíkem pro moderní plynové kondenzační kotle. Do té doby se ale zákazníci musí spokojit pouze s „dotacemi“ od dodavatelů energie.
Zdroje: TZB-info, Finanční a ekonomické informace