Každý z nás má vzpomínky na ikonické hračky a předměty svého dětství. Někteří si vybaví sbírání pokémonových kartiček, jiní zase kupování ábíček nebo hraní s pogami. Ti, kteří prožili 80. a 90. léta, si určitě pamatují sbírání céček. Současná generace dětí je možná nezná, ale byla by škoda, kdyby se nesetkaly s touto senzací, která bavila jejich rodiče. Céčka nezmizela a dnes je můžete pořídit ještě snadněji než v dobách jejich největší slávy.
Dnes se mluví o céčkách hlavně tehdy, když je někdo nemocný a chybí mu vitamíny. Jde ale také o ikonickou hračku v podobě plastových výlisků ve tvaru „C“. Nehledejte na nich nic složitého, tyto dílky se však postaraly o nekonečnou zábavu. K dispozici byly ve všech možných barvách a jejich tvar je předurčoval k tvorbě řetězů nebo všemožných obrazců. Děti často céčka sbíraly a chlubily se jejich množstvím nebo si vyměňovaly barvy, které ještě nemají.
Každé z céček bylo velké zhruba 1,5 cm a kromě céček se objevily i varianty plastových výlisků ve tvaru dalších písmen. Brzy tak vznikla třeba déčka, géčka, eska nebo výlisky ve tvaru paragrafu a dalších tvarů. Obzvláště žádaná byla průhledná céčka nebo fosforová céčka svítící ve tmě. S postupem času bylo céček tolik, že už nešlo o nedostatkové zboží.
Céčka dávala prostor ke kreativitě, tvořily se z nich řetězy, náramky, náhrdelníky, používaly se jako ozdoby na oblečení a hrály se s nimi hry. Sloužily často i ke směnnému obchodu, řada dětí obětovala své oblíbené hračky za hrst céček. Jednou z nejpopulárnějších her byla čára, jejímž účelem bylo hodit céčko nebo svazek céček co nejblíže k nakreslené čáře. Kdo byl nejblíže, vyhrál céčka svých protivníků.
Jak céčka vznikla? Mnoho lidí si myslí, že začala jako hračka pro děti, ale jejich původní záměr byl zpočátku jiný. Začalo je vyrábět družstvo Maják z Jablonce nad Nisou. Céčka měla sloužit jako ozdobný prvek k minisukním, později jako závěsy do otevřených dveří. Ani jedno se neujalo a céčka skončila před továrnou, kde si je vzaly děti, které tím spustily nový trend.
Dětská kreativita z nich udělala hit! Následně se začaly vyrábět už cíleně pro děti, aby je mohly využívat pro zábavu. O popularitě svědčí i slavná píseň Michala Davida s názvem „Céčka, sbírá céčka“, kterou vzdal v roce 1984 hold této ikonické hračce.
Céčka zdaleka nezanikla, jen je dnes trh hraček natolik pestrý, že má současná generace dětí mnohem více možností zábavy. Na internetu i v mnoha hračkářstvích lze pořídit velmi levně celá balení céček. Kde se ale berou? Již od roku 1979 je nepřetržitě produkuje výrobce céček Rudolf Chmela z Hradce Králové. Jeden jediný kilogram plastové drti dokáže proměnit hned na 4 tisíce céček.
Zatímco v 80. letech spotřeboval na výrobu kolem 20 kg plastu za jediný den, v současné době spotřebuje stejné množství plastu za měsíc, protože poptávka klesla. Přesto ale neustala a céčka se tak prodávají nejen u nás, ale dokonce se vyváží i do zahraničí. Jejich cena je velmi přijatelná, 100 kusů se nabízí za 29 korun a 1000 kusů za 159 korun. Pořídit je můžete v běžných hračkářstvích, ale i přímo na webu výrobce.
Pokud se vám po céčkách zastesklo a přepadla vás nostalgie, můžete si céčka pořídit. Největší radost z nich budou mít ale děti. I v dnešní době jde o skvělou zábavu, která potěší každého, kdo má nenechavé ruce, protože s céčky skvěle podpoříte kreativitu, zabijete nudu a dáte průchod fantazii.