Jsou určené pro slazení kávy a dezertů, většina z nás ale stejně nikdy neodolá a alespoň párkrát si cucne přímo z tuby. Slazená zahuštěná mléka jsou u nás dodnes populárním retro sladidlem i pamlskem. Do praktických tub se začaly plnit před 57 lety a postupně vznikly tři oblíbené příchutě. Proč se ale jmenují úplně jinak než kondenzovaná mléka v plechovkách? Jaký je mezi nimi rozdíl? A jak se za ty roky změnilo jejich složení?
Kondenzovaná slazená mléka značky Tatra se u nás již od svého počátku vyrábí v Hlinsku. Zdejší mlékárnu založila švýcarská společnost Nestlé a provoz zahájila v roce 1943. Později přešla pod české vedení a během poválečného období byla v tehdejším Československu jediným výrobcem sušeného mléka, sušeného podmáslí, másla a kondenzovaného mléka. O pár let později se portfolio rozrostlo také o zahuštěné, slazené kondenzované mléko v plechovce, známé pod názvem Salko. Jeho recepturu převzala mlékárna od Švýcarů.
„Švýcaři usilovali o to, aby se jedinečná receptura slazeného kondenzovaného mléka nikdy nedostala na veřejnost. Ukázalo se však, že se zaměstnancům Mlékárny Hlinsko za švýcarského vedení podařilo získat váhové poměry jednotlivých surovin a výroba legendárního kondenzovaného mléka tak mohla pokračovat dál,” poodhaluje část historie mlékárna na svém webu.
V roce 1964 se začalo pod značkou Tatra vyrábět i 8% kondenzované slazené mléko, plněné do hliníkových tub. Ačkoliv se jednalo o stejný produkt jako bylo Salko v plechovce, tuba dostala jméno Piknik. Byla totiž původně určena jako sladidlo do kávy, které si bylo možné díky praktickému balení vzít kamkoliv s sebou. Do práce, na chalupu i na výlety. O několik let později (1970) se na trhu objevila i v kakaové variantě, známé jako Pikao (název vznikl spojením slov Piknik a kakao).
A co Jesenka? Ta se od Salka, Pikniku a Pikaa liší v tom, že je ze smetany, nikoliv z mléka. Původně se vyráběla v mlékárně Zábřeh a své jméno dostala podle okolní krajiny. Až později převzali její výrobu v Hlinsku (1966) a název jí už ponechali.
Popravdě řečeno ano. Díky tomu, že mlékárna využívá stále stejné výrobní postupy, technologie a poměry surovin jako v začátcích, chuť uvnitř plechovek i tub zůstává po desetiletí stále stejná. Je to dáno i tím, že ve složení najdete minimum surovin. Bez chemických konzervantů, rostlinných tuků nebo jiných aditiv.
Syrové kravské mléko se ošetří pomocí pasterace, následně dojde k odpaření mléka a zahuštění. V tzv. kladenské odparce (které byly na světě vyrobeny pouze dva kusy a oba vlastní Mlékárna Hlinsko) se mléko smíchá s řepným cukrem a vaří se při teplotě 65–70 °stupňů a působením podtlaku až do své finální konzistence.
Piknik (stejně tak Salko) s 8% obsahem tuku vzniká z pasterovaného mléka a cukru. U Pikaa se přidává pouze kvalitní holandské kakao. Jesenka s 21,5% obsahem tuku má ve složení zase pouze pasterovanou smetanu a cukr.
Sladká zahuštěná mléka v tubě byla na trh původně představena jako sladila do kávy, případně stejně jako ta v plechovce pro doslazování domácích krémů, dezertů nebo likérů. Pikao se dříve považovalo za kondenzované kakao, proto se nejčastěji rozpouštělo v teplém mléce nebo ve vodě.
Postupem času se z oblíbených dochucovadel staly ještě oblíbenější sladkosti, které si přímo z tuby vychutnávají děti i dospělí. V nedávné době se Piknik a Pikao dokonce začaly prodávat v kapsičkách, které přímo vybízí k ucucávání během dne nebo na cestách. Z Pikniku a Pikaa se staly také oblíbené příchutě – jsou s nimi ochucené zmrzliny, nanuky a dokonce i originální Medovníky.
Kromě klasiky od značky Tatra jsou v našich obchodech dostupné tuby se zahuštěným slazeným mlékem například také od značek Condé nebo Pilos (z Lidlu).
Jinak je rovněž možné vybírat z širší nabídky kondenzovaných slazených mlék v klasické plechovce. Kromě výše zmíněných značek nabízí „salka“ v rámci svých privátních značek i Kaufland, Albert, Tesco nebo Penny (pod značkou Boni).
Zdroje: Tatramleko.cz, Idnes, Podnikatel.cz