Ještě pár let zpět se na každé menší vesnici nacházel menší koloniál, ve kterém byl místním obyvatelům standardně k dispozici základní sortiment. Řadě z nich se dařilo dokonce i prosperovat. Tyto doby jsou ale nyní již pryč. Řada obchůdků na vesnicích totiž přežije už jen díky dotacím.
Všímají si toho i vládní úředníci, kteří na tento trend reagují i v kontextu stanovené dotační politiky. V lednu letošního roku totiž Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo v pořadí již třetí výzvu dotačního programu Obchůdek 2021+, který pomáhá koloniálům v obcích do 1 000 obyvatel, popřípadě v obcích do 3 000 obyvatel.
Pro tento program platí, že žádost o dotace podávají kraje. Ty následně vyhlašují své vlastní dotační programy pro jednotlivé provozovatele malých koloniálů, kteří se na území takového kraje nacházejí. Pro letošní rok Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo peněžní prostředky v celkové výši téměř 50 milionů korun, které si jednotlivé kraje mohou mezi sebou rozdělit.
Každý kraj si tak může přijít na maximální částku 3,8 milionu korun. Co se týká peněžních prostředků pro jednu prodejnu, je tato suma stanovena na maximální částku ve výši 130 tisíc korun.
Při pohledu do minulých let je zřejmé, že Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci dvou předchozích výzev již rozdělilo zhruba 80 milionů korun. V prvním kole se podpory dočkalo 428 prodejen, v té druhé pak 599 obchodů. Koloniálům získané prostředky pomáhají s pokrytím výdajů, které souvisí s vytápěním, osvětlením, nájmem, telekomunikačními službami nebo třeba s náklady, jež jsou spojené s obsluhou bezhotovostních plateb.
Data Ministerstva průmyslu a obchodu ukazují, že v obcích do 200 obyvatel v posledních deseti letech skončila více než pětina koloniálů. Největší propad je zřejmý v Ústeckém a Středočeském kraji. Co se týká obcí od 200 do 400 obyvatel, tak tam se rozhodlo své provozy zavřít asi 10 % podnikatelů, nejvíce ve Zlínském kraji.
Je zřejmé, že podnikání v malých obcích je pro podnikatele stále náročnější. Bez dotací by řada z nich nejspíš ze dne na den skončila. Pokud totiž nejde o turisticky oblíbené obce, je zájem o nakupování velmi nízký. Mladé rodiny jednoduše dojíždí do větších měst, kde mohou udělat velké nákupy. Malé prodejny v obcích tak jsou nejčastěji využívány hlavně pro nákup takového sortimentu, který se v danou chvíli jeví jako nezbytný. Tedy kupříkladu pro nákup pečiva.
Venkovské oblasti přitom tvoří zhruba 70 % území republiky, a i proto je zachování služeb zásadní. Pokud by provozovny skončily, mohl by se odliv lidí z vesnic do měst ještě zrychlit. Přitom už nyní je tento trend více než patrný a akutní.
Je otázkou, jak bude dotační politika malých obchůdků pokračovat v dalších letech. Dotace jsou totiž značným výdajem veřejných rozpočtů, které dlouhodobě nejsou v dobré kondici. Odborníci každopádně říkají, že naděje na řešení tu je. Jde kupříkladu o samoobslužné prodejny nebo zásilkové boxy, které by se v dalších letech mohly citelně rozšiřovat.
Zdroj: MPO