Ptáte se, kolik by stál jeden litr benzínu nebo nafty na tuzemských čerpacích stanicích, pokud by stát nezatěžoval pohonné hmoty spotřební daní a DPH? Výpočty možná překvapí. Daňové břemeno totiž dosahuje na zhruba 50% hranici. Cena jednoho litru by se tak blížila 20 Kč.
Cena Naturalu 95 v posledních týdnech mírně stoupá, přesto při pohledu do posledních let je cena jednoho litru benzínu stále ještě pro většinu lidí poměrně přijatelná. Před zhruba dvěma lety se totiž blížila i hranici 50 Kč. Přesto oproti pandemii nemoci covid-19 je tato cenová náročnost téměř dvojnásobně vyšší.
Průzkumy každopádně ukazují, že aktuální cenu pohonných hmot většina českých řidičů ještě akceptuje. Pokud by ale stát nevybíral spotřební daň ani DPH, byla by výsledná cena jednoho litru nafty i benzínu mnohem veselejší.
Proč? Na některých čerpacích stanicích momentálně jeden litr benzínu vyjde na zhruba 40 Kč, a to hlavně na dálnicích. Při této ceně je ale zřejmé, že řidiči za každý jeden litr Naturalu 95 odvedou na spotřební dani celkem 12,84 Kč. Zároveň ale ještě platí daň z přidané hodnoty, která při ceně 40 Kč vyjde na 6,94 Kč.
Řidiči tedy musí počítat s tím, že při ceně 40 Kč za jeden litr benzínu státu na daních souhrnně zaplatí celkem 19,78 Kč. Podíl na celkové kupní ceně tak dosahuje na 49,45 %. V případě nafty jsou tyto výpočty, a tedy i celková daňová náročnost, velmi obdobná.
Jestliže se ptáte, kolik korun z jednoho litru si ponechá čerpací stanice a rafinérie, možná vás odpověď překvapí rovněž. Výsledná marže se samozřejmě liší mezi jednotlivými provozovateli, v obecné rovině se ale pohybuje mezi 4 až 5 Kč (při ceně 40 Kč za litr). Z toho ale firmy ještě musí platit veškeré náklady, které s provozováním čerpací stanice nebo rafinérie souvisí. Jde tedy třeba o mzdy zaměstnanců, nájemné, nákup nových technologií nebo jiné podnikové investice.
Pohonné hmoty tedy velkou měrou financují provoz českého státu. Pokud by lidé naftu a benzín netankovali, přišly by veřejné rozpočty o velký příliv finančních prostředků. Při pohledu do statistik českých veřejných rozpočtů je patrné, že stát na spotřebních daních z nafty a benzínu utrží každý rok více než 80 miliard korun.
Pokud si kladete otázku, proč jsou daně v případě benzínu a nafty tak vysoké, je odpověď poměrně jednoduchá. Vládní politici dlouhodobě vysoké daňové břemeno vysvětlují několika důvody. Tím hlavním jsou negativní dopady provozování automobilů na životní prostředí. Ekonomové k tomu každopádně říkají, že stát takové daně jednoduše vybírat může. Motoristé totiž k benzínu nebo naftě nemají skoro žádné alternativy. Pokud musí, natankují stejně.
Přitom pokud by se ceny pohonných hmot v České republice podařilo snížit, mělo by to celou řadu pozitivních důsledků. V prvé řadě by se tím mohla snížit vysoká inflace, se kterou české firmy i spotřebitelé v posledních měsících bojují. Zlevnění by pocítili i zákazníci, kteří by mohli více šetřit nebo nakupovat jiné položky.
Zdroj: Zákony pro lidi, Peníze.cz