V minulém roce se 37 % českých spotřebitelů rozhodlo snížit své výdaje na oblečení a obuv v reakci na rostoucí inflaci. Přesto se 56 % respondentů nenechalo vyššími cenami odradit od nákupů. Z průzkumu provedeného módním vyhledávačem vyplývá, že zhruba polovina obyvatel České republiky se snažila šetřit tím, že kupovala méně oblečení a obuvi, zatímco 26 % lidí se soustředilo na nákupy převážně během výprodejů.
Podle nedávného průzkumu Fashion (Re)search prováděného platformou GLAMI si více než pětina dotázaných v uplynulém roce nastavila fixní rozpočet na oblečení a obuv. Pro většinu z nich, konkrétně 56 procent, byl tento měsíční rozpočet nižší než 2000 korun, zatímco 28 procent určilo svůj rozpočet na částku mezi 2000 a 5000 korun.
V důsledku inflace se 18 % respondentů začalo více orientovat na levnější značky a obchody. Dále 10 % lidí hledalo úspory v nákupech v secondhandech a 4 % Čechů se rozhodlo pro opravu (recyklaci) a další nošení svého stávajícího oblečení a obuvi.
Data Českého statistického úřadu ukazují, že tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci zpomalilo na 6,9 % z listopadových 7,3 %. Průměrná inflace za celý loňský rok dosáhla 10,7 %, což je o 4,4 procentního bodu méně než v předchozím roce 2022, kdy Česká republika zažila druhou nejvyšší inflaci od svého vzniku.
Pokles spotřebitelských cen byl ovlivněn zejména poklesem cen v potravinách a nealkoholických nápojích, kde většina sledovaných potravin zmírnila svůj meziroční cenový růst nebo dokonce zažila pokles cen. Zejména u polotučného trvanlivého mléka, sýrů, tvarohů a vajec. Nižší byly i ceny pohonných hmot a olejů. Nárůst statistici zaznamenali u uzenin a ovoce. Zrychlování směrem nahoru ovlivňuje zejména všechno, co se týká bydlení.
Na jaře minulého roku se statistický úřad věnoval také sbírání dat chování Čechů na internetu. A právě nakupování oblečení a obuvi se stalo nejčastější položkou v nákupním košících na eshopu. Online nakoupilo 63 % osob, z toho oblečeně a obuv 39 % lidí. Z žen si přes internet zakoupila oblečení každá druhá. Z mužů to byl každý čtvrtý. Muži naopak častěji objednávali sportovní potřeby, elektroniku nebo software.
Zdroj: analýza fashion research, Český statistický úřad