Chcete nakupovat chytře a ušetřit? Zaměřte se na jednotkovou cenu! I když EU nařizuje obchodníkům uvádět ceny jasně, prodejci často používají triky jako zmenšování balení nebo umělé slevy, aby vás zmátli. V tomto článku vám ukážeme, proč je cena za jednotku vaším nejlepším pomocníkem při nákupech a co vlastně znamená "smrskflace". Naučte se rozpoznat skutečné výhodné nabídky a nenechte se napálit!
I ty nejlepší slevy a lákavé ceny mohou být pouze trikem, jak oklamat nevšímavého spotřebitele. Přestože mají prodejci povinnost uvádět běžnou cenu za určité období, i tato informace může být zavádějící, pokud vývoj ceny nesledujete dlouhodobě. Nemluvě o tom, že důležité informace bývají na cenovkách uvedeny tím nejmenším písmem.
1. května 2014 vznikla proto všem prodejcům v ČR povinnost označovat výrobky nejen prodejní, ale i měrnou (jednotkovou) cenou, která zákazníkovi pomůže odhalit případné zdražení výrobku nebo je snáze porovnat mezi sebou. Jen malé procento zákazníků však tento ukazatel sleduje.
Cenu výrobků nejvíce ovlivňuje inflace. Tento fakt se často výrobci snaží zakrýt tajným zmenšováním balení svých produktů, které prodávají za stejnou cenu. Pro tuto praktiku, která je označována jako typické klamání spotřebitele, se ve světě ustálilo označení „shrinkflation“, v překladu tedy „smrskflace“. Jejím cílem je vytvořit v zákazníkovi pocit, že výrobek nezdražil, nebo dokonce zlevnil. Většina běžných spotřebitelů si tohoto umně provedeného triku vlastně ani nevšimne.
Zmenšení se týká celé škály položek, od základních surovin přes cukrovinky až po drogerii. Z dat nákupního rádce Kupi.cz z loňského listopadu vyplynulo, že mezi skrytě zdražené produkty patří třeba čokoláda, těstoviny či vybrané mléčné výrobky. Nákup těchto položek vás vyjde dráž, aniž byste si toho všimli. Právě proto je vhodné sledovat jednotkovou cenu, která prozradí reálnou hodnotu produktu.
Ve všech zemích EU jsou prodejci povinni uvádět nejnižší cenu daného zboží za posledních 30 dní. Ta vám pomůže posoudit, zda je sleva skutečná, nebo ne. Toto nařízení tak vymýtilo praktiku, kdy prodejci uváděli nadhodnocenou původní cenu, aby byl efekt z následné slevy vyšší.
Problematická je také tzv. předpisová cena, jejíž uvedení sice není nelegální, ale je přinejmenším zavádějící. Podle předpisů EU jsou prodejci povinni informovat spotřebitele, zda je cena přizpůsobena dle automatizovaného rozhodování a profilování jeho chování na internetu.
Zkušení nakupující už vědí, že nejdůležitějším ukazatelem vývoje ceny produktu je cena za jednotku, která se běžně uvádí za jeden kilogram, výjimečně za 100 gramů. Dle nařízení Evropské unie musí být tato informace podána srozumitelně, čitelně a být snadno vyhledatelná, což nebývá vždy splněno. Většinou ji najdeme pod hlavní cenovkou vyvedenou titěrným písmem.
Díky tomu dokážete snadno porovnat, zda se vyplatí koupit větší balení výrobku nebo jakou značku džusu si vybrat, abyste ušetřili. Povinnost uvádět jednotkovou cenu má ale i své výjimky, kde by její uvedení mohlo být zavádějící. Jde o výrobky prodávané v prodejních automatech, ve veřejné dražbě či umělecká díla a starožitnosti.
Jednotková cena bývá uvedena i v tištěných reklamních médiích. Jednotková cena zboží se tedy objevuje i v akčních letácích, aby si zákazníci mohli nákup naplánovat v klidu domova.
Některé obchodní řetězce provozují i vlastní aplikace, kde najdete veškeré informace o ceně a jejím vývoji. Detaily o ceně najdete i v naší Kupi aplikaci, kde si po naskenování a vyhledání produktu snadno porovnáte vývoj cen za poslední týdny.
Zdroje: Kupi