Ačkoli je téma bezpečnosti v online světe tisíckrát omílaným tématem a většina triků kyberšmejdů již byla medializována, přesto se najdou tací, kteří na jejich proradné triky naletí. Provedení je totiž stále rafinovanější a se vstupem umělé inteligence na scénu je stále těžší rozpoznat, kdy se vás někdo snaží okrást. Prozradíme vám, jaké jsou nejčastější pasti podvodníků a jak se proti nim bránit.
Ačkoli používání internetu je pro většinu uživatelů denním chlebem a jeví se být zcela bezpečné, i ti nejostřílenější surfaři mohou čelit návnadám, které do vod českého internetu nastražili kybernetičtí podvodníci. A o co takovým kyberšmejdům jde? O peníze nebo vaše osobní údaje, které je dovedou k dalším penězům.
Nejčastějším podvodem, s nímž se v posledních letech v online prostředí můžete setkat, je tzv. phishing, rozesílání falešných zpráv a e-mailů, které dokonale napodobují komunikaci obchodu, pojišťovny či vaší banky. Tyto zprávy obvykle adresáta vedou k falešné platební bráně nebo zadání osobních údajů. Problém je, že bývají velmi umně graficky zpracované a rozpoznat je činí problém i ostřílenému oku profesionála.
Podvod může mít různou podobu. V prvním případě vám přijde e-mail, který vypadá jako od vaší banky nebo jiného známého subjektu. Pisatel vás obvykle vybízí ke kliknutí na uvedený odkaz, potvrzení osobních údajů, plateb a podobně, případně vás nutí ve vašem zájmu zadat údaje o kartě.
Problém však mohou představovat i e-maily s podvodnou přílohou, která se obvykle vydává za vyúčtování za elektřinu nebo plyn, ale může obsahovat nebezpečný vir, který se vám nabourá do počítače. Pozor byste měli dávat především na přílohy s příponami .exe, .vbs, .docm či .xlsm. Novinkou je pak tzv. vishing neboli voice phishing, kdy podvodníci využívají umělou inteligenci k vytvoření hlasu falešného bankéře nebo třeba policisty.
Pokud si myslíte, že podvodům se lze snadno vyhnout tak, že nebudete přijímat žádná reklamní sdělení, jste na omylu. Některé phishingové zprávy vám mohou do schránky přijít jako osobní e-maily od rodiny či přátel. Ty mají často podobu nevinných přání či pohlednic, kterých se před Vánoci vždy posílá více než v průběhu celého roku.
Tyto zprávy často obsahují nebezpečné odkazy či viry, které se pokusí do vašeho počítače nainstalovat program, který má za úkol ukrást vaše osobní a bankovní údaje. Pokud jde o přístup k internetovému bankovnictví, k jeho přístupu vždy používejte známý počítač či aplikaci v telefonu. Podvodníci se často zaměřují na volně přístupné počítače v internetových kavárnách či knihovnách.
Dalším oblíbeným trikem hackerů, se kterým se v nedávné době musely potýkat e-shopy Alza.cz či CZC.cz, je tzv. pharming. Jde o napodobení rozhraní internetového obchodu včetně veškerého zboží a dovedení nic netušícího zákazníka až k falešné platební bráně. „Oběť zpravidla přesměrují na internetovou stránku, kde ji vyzvou k zadání osobních či platebních údajů. (...) Odcizená data poté podvodníci zneužívají třeba k vytváření drahých objednávek na Alze na náklady oběti,“ varuje zákazníky Pavla Vrbková z Alzy. Alza se také nechala slyšet, že má s podobnými útoky, zvláště pak před Vánoci, bohaté zkušenosti.
Cílem pharmingu se často stávají i zásilkové služby, jako jsou Zásilkovna, PPL či DPD. Ty vám v takovém případě píší kvůli údajnému balíku. Ve skutečnosti jde však o podvodníky.
Praktika, kdy se podvodníci vydávají za důvěryhodnou osobu, popřípadě instituci, se říká „spoofing“. Nejčastější formou spoofingu je zpráva od vaší banky nebo jiné instituce, která po vás požaduje zadání hesla nebo se vás snaží navést na podvodný web, eventuálně chce vyplnit nějaký formulář.
Podvodník však stejně tak může imitovat blízkou osobu, která žádá o pomoc. „Ahoj, tady Honza z 1. ZŠ, dlouho jsme se neviděli, ale přesto tě chci požádat o pomoc. Jsem v těžké životní situaci.“ I tak může začínat podvodná zpráva, která chce z adresáta vylákat peníze. Říkáte si, že na takový jednoduchý trik byste nikdy nenaletěli? Kolik z nás má ale takového Honzu nebo Karla ve svém životě, přestože s ním nemá nijak blízký vztah? Podvodníci sází na dobrotu lidí, kteří starému známému nebo spolužákovi ze školy nějakou tu korunu ze soucitu pošlou.
Bazarové servery představovaly ještě před lety celkem pohodlnou a jistou cestu, jak prodat nepotřebné věci. Nyní jsou spíše přehlídkou nejznámějších internetových podvodů. Probíhá dvěma způsoby, buď aktivně nabízí žádané značkové zboží nebo se ozve jakožto zájemce na váš inzerát.
Pokud si na bazaru nedopatřením vyberete zboží od podvodníka, buď jej nikdy neuvidíte nebo za své peníze obdržíte nekvalitní padělek. Mnohem častěji však podvodník reaguje na váš inzerát. V takovém případě většinou pošle odkaz na falešné stránky DPD nebo Zásilkovny, kde jen vyplníte platební údaje a dále nabídne vlastní dopravu kurýrem, kterému zboží předáte. Že nedává smysl, abyste cokoli platili vy jako prodávající? Samozřejmě. I tak ale naletí spousta lidí.
Přílišná důvěřivost i neznalost fungování nejnovějších technologií. To jsou důvody, proč se často podvodníci zaměřují právě na seniory. „On-line podvodníci znějí velmi důvěryhodně, takže jim mnozí lidé bezelstně »otevřou« cestu ke svým penězům,“ uvádí v rozhovoru pro Blesk.cz Petr Zíma, expert České spořitelny pro bezpečnost a bankovní identitu.
Jsou to však právě senioři, pro něž je ztráta finančních prostředků a jistoty často devastující a život ohrožující. Částku, o kterou přijdou, totiž pravděpodobně už znovu nevydělají.
Přestože vás předmět či obsah e-mailu vyděsil nebo zvedl ze židle, než začnete jednat, pokuste se celý text v klidu přečíst znovu. Uvědomte si, že podvodníci útočí na vaše slabá místa a chtějí vzbudit silné emoce, které vás donutí jednat zbrkle a bez rozmyslu. I proto jsou často tématem e-mailů zdražování energií, zvyšování/snižování důchodů či politika.
Podvodníci vás také vybízí učinit rozhodnutí IHNED, jinak přijdete o svou šanci. Vaše banka, případně internetový obchod, vám dá vždy dostatek času na rozhodnutí. Přestože se po výše uvedených řádcích může zdát, že je lepší vyhnout se internetu obloukem, online podvodům se lze účinně bránit. Nikdy neklikejte na odkazy v e-mailu, vaše banka tímto způsobem nikdy nekomunikuje. Pokud si nejste jistí, informace si ověřte na infolince. Nakupujte pouze na ověřených a bezpečných stránkách. Poznáte je podle označení plateb výrazy Verified by VISA nebo MasterCard Secure Code.
Zdroje: blesk.cz, penize.cz, seznamzpravy.cz, metro.cz, alza.cz