Sbírat, nebo nesbírat přemrzlé šípky? A které plody jsou díky mrazům dokonce chutnější?

Kdy je nejlepší sbírat šípky?

Kolem těchto tradičních symbolů podzimu a jejich sbírání po přemrznutí panuje řada názorů a každý radí něco jiného. V zásadě jde o to, že šípky vlivem mrazu nejen sládnou, ale také u nich „praskají“ buňky s vodou. Plody jsou potom měkčí a jde z nich snáze vylisovat šípková šťáva (bez nutného přebírání chloupků a jadérek).

Pokud tedy chcete šípky zužitkovat na přípravu omáček, sirupů či marmelád, s přemrzlými se vám bude dokonce pracovat ještě lépe a budou chuťově lepší. Pokud šípky užíváte pro zdravotní účely, pak je na ně opravdu již pozdě, neboť nejvíce vitamínu C obsahují právě začátkem podzimu a množství se postupně snižuje.

Kdy trhat mišpule?

Plody mišpule německé u nás patří k méně známým. Už jenom proto, že jsou po většinu roku téměř nepoživatelné a řada lidí tak neví, co s nimi. Přitom stačí počkat na první mrazíky a pár si jich natrhat. Tyto kulaté, oranžovohnědé plody růžovité rostliny totiž „dozrávají“ až přemrznutím.

„Škrobnaté látky po zmrznutí přecházejí v jednoduché cukry, takže plody nejen změknou, ale i zesládnou. Původně trpké a tvrdé mišpule se tak stávají poživatelnými a mimochodem jsou velmi chutné. Podobně jsou na tom z divoce rostoucích keřů třeba plody trnky,“ vysvětluje pro Lidovky.cz docent Josef Sus z pražské Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity.

A jak se sladké mišpule jedí?

• Jejich chuť se přirovnává ke zralým hruškám nebo hruškové marmeládě.
• Klidně si je dejte jen tak samotné, pouze je zbavte tužší slupky a semínek uvnitř (doporučuje se plody vyjídat malou lžičkou).
• Čerstvé také ozvláštní ranní kaše a jiné sladké snídaně nebo svačiny.
• Díky tomu, že obsahují hodně pektinu, jsou jako dělané pro kompotování, zavařování a dělání marmelád, dále také pro přípravu sirupů, různých rozvarů nebo omáček.
• Často se v pokrmech a zavařeninách kombinují s hřejivými chilli papričkami nebo s vánočním kořením, jako je skořice či hřebíček.

Jíst přemrzlé jeřabiny, trnky, arónie, klikvy či rakytník?

Rozhodně ano! Zima prospívá celé řadě dalších plodů, na které se určitě vyplatí ještě nyní vyrazit. Celé kouzlo u nich funguje na stejném principu jako u mišpulí. Mráz nastartuje přeměnu škrobu (polysacharidů) na jednodušší cukry, které jsou na chuť sladší. Rozpuštěné cukry v buněčné šťávě navíc ještě nějakou dobu zabrání tomu, aby plody fyzicky zmrzly, a proto zůstávají měkké a šťavnaté. Na většině si můžete pochutnat i jen tak za syrova, případně je zpracovat.

Třeba takové jeřabiny se stávají jedlými až po přemrznutí (syrové se ale i přesto nedoporučuje je konzumovat). Používají se pro výrobu kompotů, sirupů, likérů i marmelád a jsou výborné jako základ na různé omáčky ke zvěřině a červenému masu. Také trnky vlivem mrazu ztrácí svou typickou trpkost a svíravost a hodí se na domácí vína a likéry, povidla nebo omáčky. Podobně jsou na tom zesládlé černé kuličky arónie, oranžového rakytníku nebo klikvy, ze kterých se připravují džemy, sirupy i léčivé tinktury. V neposlední řadě čekají mnozí vinaři na přemrznutí hroznů, ze kterých se potom vyrábí limitované edice tzv. ledových vín.

Které ovoce v zimě netrhat?

Pozdě je v podstatě na všechny klasické druhy ovoce: jablka, hrušky, švestky, broskve apod. Je to proto, že jsou v této době již za vrcholem své zralosti, v pokročilejší fázi degradace a hrozí rozvoj plísní a hniloby. K tomu všemu přispívají také kolísající teploty. Zatímco ráno při teplotách kolem nuly ovoce přemrzne, během dne, kdy se opět oteplí, se zase rozmrazí. A takto stále dokola, což těmto druhům vůbec neprospívá na chuti, struktuře ani zdraví.

Ze stejného důvodu se například nedoporučuje skladovat jablka přes zimu na mrazu (byla by moučná, rozměklá a přeslazená), ale ideálně by měla být uložena tam, kde jsou teploty nad nulou. To stejné platí pro brambory, které mají také vysoký obsah škrobů.

Zdroj: Lidovky.cz, Vysnenazahrada.cz, Nasezahrada.com