Rohlíky jsou naším nejoblíbenějším pečivem. Proč se prodávají jen v Česku a na Slovensku?
Na pomyslném trůnu nejoblíbenějšího pečiva Čechů sedí už nějakou dobu a svého prvenství se ještě dlouhé roky nevzdá. Klasický bílý rohlík je naším nejoblíbenějším a nejprodávanějším pečivem. A co víc, nikde jinde na světě kromě sousedního Slovenska si ho nekoupíte. Proč se peče jen u nás, jaká je jeho historie a proč je u nás tak populární i přesto, že se za roky jeho kvalita zhoršila?
Co v článku najdete
Kde se zahnuté pečivo vzalo?
Ačkoliv se první zmínky o původních rohlících ve střední Evropě objevují již v 10. století, kdy se pekly v klášterech jako velikonoční pečivo, mnohem známější je legenda o vídeňském pekaři a bývalém důstojníkovi jménem August Zang. Ten prý začal první rohlíky péct na počest vítězství nad osmanskou říší v roce 1683, kdy byl ve Vídni odražen útok obléhajících Turků. Nové pečivo pak dostalo tvar podle symbolu turecké říše – zahnutého půlměsíce.
V každém případě byly dříve rohlíky z bílé mouky považovány za symbol luxusu. Pekly se pro bohatší vrstvu nebo při slavnostnějších událostech. Celozrnné pečivo bývalo obvyklejší a typické pro běžný lid. Název rohlík je potom pravděpodobně zdrobnělinou staročeského rohel (= rohatý).
Proč se rohlíky prodávají jen v Česku?
Mezi pečivem se opravdu jedná o naši unikátní tuzemskou specialitu, která se s výjimkou pár našich sousedů nikde jinde nepeče. „Můžete si v zahraničí koupit malou bagetku nebo třeba banketku, ale klasický rohlík, jak ho znáte z našich obchodů, si v podstatě koupíte jen u nás nebo na Slovensku,“ potvrdil pro Aktuálně.cz před několika lety marketingový manažer Penamu Martin Dolský.
Důvodů může být hned několik. Pro mnoho cizinců jsou například naše rohlíky příliš suché a bez chuti. Ve světě totiž není takovým zvykem jako u nás různorodé pečivo (včetně chlebů, bulek či housek) dále mazat nebo obkládat a považovat ho teprve za jakýsi základ jídla. Ve většině zemí se sladké i slané pečivo prodává již ochucené či plněné, tedy jako hotový pokrm, případně se k přípravě svačin a sendvičů využívá univerzálně bílý chléb nebo ten toustový.
Domácí rohlíky
Máme pro vás recept na domácí rohlíky, které budete mít hotové do 40 minut a zvládne je i pekař-začátečník. Uvidíte, že jak je jednou vyzkoušíte, ty kupované už nebudete chtít.
Rohlíky
Domácí rohlíky jsou ihned po upečení na povrchu krásně křupavé a voní přímo fantasticky. S těmi kupovanými se to nedá vůbec srovnat. Příprava je navíc jednodušší, než by se mohlo na první pohled zdát, a s naším receptem ji jistě zvládnete.
Rychlá svačina, příloha i sváteční pohoštění
A zatímco svět „tvárná“ chuť našich obyčejných rohlíků nezaujala (alespoň ne natolik, aby si tuhle dobrotu začali péct i u sebe), my jsme zvyklí na ní vyrůstat. Z rohlíků dokážeme vykouzlit plnohodnotnou snídani, svačinu na výlet nebo do práce, rychlou večeři, přílohu k polévce nebo salátu, slavnostní pohoštění v podobě jednohubek i rychlé občerstvení.
Není proto divu, že jsme i celosvětově oblíbené hot dogy, které se v jiných zemích obvykle konzumují v podélně rozříznuté, nasládlé, měkké briošce nebo bagetě, nedali do ničeho jiného než do našeho milovaného rohlíku.
- Pro zajímavost, jako první u nás s párkem v rohlíku přišel v roce 1972 řezník Václav Masopust v Českých Budějovicích. Nápad odkoukal na dovolené od prodavačů v Madridu a první české párky v rohlíku pojmenoval pikadory (podle španělských zápasníků s býky vyzbrojených kopím).
Obliba rohlíků zůstává, kvalita klesá
V Česku jsou rohlíky stále nejoblíbenějším pečivem. Zejména díky tradici, ale také nízké ceně za jednu porci (tedy kus pečiva), dostupnosti a univerzálnímu využití v teplé i studené kuchyni. Zajímavostí je, že rohlík je položka, která se téměř neobjevuje v letákových akcích řetězců.
- Podle pekařů mezi zákazníky stále vedou hladké bílé rohlíky bez posypu. Až poté následují solené, makové nebo kmínové. V posledních letech v souvislosti s trendem zdravého stravování stoupá rovněž prodej nejrůznějších vícezrnných a celozrnných variant.
A to i přesto, že za poslední roky se jejich kvalita (zejména ve velkých řetězcích) výrazně zhoršila. Rohlíky se zmenšily a narovnaly – ještě před lety bývala jejich hmotnost 50 g, dnes je to 43 g a méně, stejně tak se z osmi až na čtyři procenta snížil obsah tuku, který je důležitý pro výslednou křupavost.
Naopak se rozrostlo složení. Základ z mouky, vody, soli, droždí a tuku dnes doplňují nejrůznější emulgátory, regulátory, kypřicí látky a enzymy. Ty umožňují pekařům nahrazovat dražší a kvalitnější přísady těmi levnějšími. Vedle úspory mají vliv na lepší zpracovatelnost těsta i trvanlivost pečiva a chuťové či aromatické vlastnosti. Bohužel ale také spolu s častým rozmrazováním pečiva na prodejnách zapříčiňují, že jsou rohlíky již při prodeji gumové. A pro opravdu křupavé musíme raději do některé z lokálních menších pekáren.
Zdroj: Aktuálně, ČR Plzeň, Kupi