Guláš, svíčkovou, řízek ani knedlo vepřo zelo jsme nevymysleli. Historie tradiční české kuchyně

Knedlo vepřo zelo

Je považován za náš národní pokrm, přesto za jeho recepturou Češi nestojí. Pečené maso se zelím je jídlo společné celé střední Evropě a je tak velmi těžké určit, která země s ním přišla jako první.

Podobně je to s houskovými knedlíky. Jejich vznik se nejčastěji připisuje Tyrolsku, jindy celému jihozápadnímu regionu Evropy, do kterého spadá jižní Německo, Rakousko a Česko.

Za unikátní ovšem můžeme považovat spojení všech tří surovin do jednoho lidově pojmenovaného pokrmu. Jako první prý začal kombinaci výpečků, zelí a knedlíků připravovat nejmenovaný majitel pražské restaurace.

Svíčková

Podobně jako pečínka se zelím, také u svíčkové není jisté, že kombinace smetanové omáčky a pečeného masa vznikla originálně v České republice. Stejně tak může pocházet z Rakouska nebo Německa. Původní zmínka o ní se sice objevuje již v naší první kuchařce „Domácí kuchařka“, která vyšla v roce 1826 a jejíž autorkou je Magdalena Dobromila Rettigová, nicméně tehdy ještě neobsahovala kořenovou zeleninu a jednalo se spíše o recept na samotné pečené maso prošpikované slaninou.

Řízky

Ani řízky nejsou naše. Jako první se připravovaly z telecího masa a o jejich původu se vedou spory. Někteří tvrdí, že pochází z Vídně, jiní že ze severní Itálie. K nám se totiž opravdu dostaly z Rakouska, nicméně se traduje, že za jejich rozšířením stojí rakouský maršál Radecký poté, co ochutnal tzv. Milánské kotlety (Cotoletta alla Milanese, obalované a smažené telecí) při svém tažení Itálií. A do střední Evropy tak přivezl již existující recept, který se v průběhu let vyvinul až do dnešní podoby řízků, které připravujeme i z kuřecího či vepřového masa.

Bramborový salát

Co však můžeme považovat za poměrně ojediněle české, je podávání řízků s majonézovým bramborovým salátem. Ten samotný ovšem také není „náš“. Pravděpodobně pochází z kuchyně francouzského kuchaře působícího v Rusku, kde si na něm jako první pochutnávala moskevská honorace. První zmínka v českých kuchařkách (v „Knize rozpočtů a kuchařských předpisů“ Marie Janků Sandtnerové) pochází z roku 1924, tehdy ale ještě neobsahoval kořenovou zeleninu ani majonézu (blížil se tak spíše receptuře vídeňského bramborového salátu) a podával se ke smaženému kaprovi.

Guláš

U guláše vás pravděpodobně nepřekvapí, že jsme jeho recepturu okopírovali od nedalekého Maďarska. Nicméně v této zemi je za guláš považován především pokrm založený na dušeném masu a červené paprice s konzistencí řidší polévky (podle pastevce Gulyáse, který si vydatnou masitou polévku s cibulí a paprikou připravoval na kotlíku již v 9. století). Vaříte-li doma s oblibou maso v husté omáčce s minimálním podléváním, pak připravujete spíše maďarský perkelt.

Která jídla opravdu vymysleli Češi?

Uznávaným, opravdu českým jídlem, jsou například kynuté knedlíky plněné ovocem, přelité máslem a strouhaným tvarohem, nebo smažený eidam v trojobalu. A ačkoliv se sýr začal obalovat pravděpodobně již ve středověké Itálii nebo Francii, zde měl podobu tenkých tyčinek, a proto můžeme čtvercový 30% nebo 45% sýr považovat za naši specialitu.

Zmínit také můžeme klasický obložený chlebíček. Inspirací mu pravděpodobně byly obložené sendviče a slepované chleby s masem uvnitř, které se v Británii nebo Francii připravovaly již od 18. století. Nicméně první „otevřené“ chlebíčky z veky, s hutným lahůdkovým salátem vespod a bez horního plátku pečiva se začaly připravovat u nás na počátku 30. let. Přišel s nimi pražský lahůdkář Jan Paukert jako s větší verzí jednohubek.

Zdroje: magazin.aktualne.cz, fresh.iprima.cz, medium.seznam.cz, epochaplus.cz