Měděné nádobí a nádoby na vodu se stávají hitem internetu a jejich popularita mezi lidmi neustále roste. Ačkoliv se může zdát, že jde o moderní trend, měď je prvním kovem, který lidstvo začalo používat. Důvodem atraktivity není vzhled samotných nádob, ale jejich vlastnosti, kvůli kterým se používají pro uskladnění vody už od starověku. Měď je nezbytným prvkem i pro tělo. Představíme si, proč je důležitá a proč tak rapidně roste zájem o tyto nádoby.
Více než miliarda lidí nemá pravidelný přístup k pitné vodě, což vyvolává potřebu mít bezpečné nádoby, ve kterých bude skladována.
Nevhodné skladování způsobí, že se ve vodě začnou hromadit bakterie, řasy a různé nečistoty. Voda může být již po několika dnech závadná a nebezpečná pro pití. Měděné nádoby mají antibakteriální účinky, které jsou ověřené celou řadou studií.
Bakterie nedokážou přežít v kontaktu s mědí, protože způsobuje poškození jejich buněčných stěn. Měděné nádoby mohou sloužit ke sterilizaci vody, stačí do nich vodu umístit a počkat minimálně několik hodin. Nejvyššího účinku lze dosáhnout, pokud se voda zanechá v měděné nádobě 24–48 hodin.
Měď je jediný kov s antibakteriálními vlastnostmi. Zajímavostí je, že během 19. století byli dělníci v měděných dolech imunní vůči choleře. V průběhu staletí se měď používala v různých formách k léčbě různých onemocnění, včetně řezných ran, bolestí hlavy, a dokonce i křečových žil. K uskladňování vody se měď používala v celém starověkém světě, od Egypta až po Římskou říši.
Používali ji i Inkové, Aztékové a Indové. Rostoucí popularita měděných nádob je v dnešní době způsobena zejména zvýšeným zájmem o zdravý životní styl a o ájurvédskou medicínu. Starověké ájurvédské texty tvrdí, že pití vody z měděné nádoby léčí tři dóše těla, jmenovitě Vata, Pitha a Kapha. Voda uložená v měděné nádobě po dobu 6–8 hodin byla známá jako Tamra Jal.
Voda uložená v měděných nádobách dokáže eliminovat E. Coli. Pomáhá také bojovat proti nemocem přenášeným vodou, jako je Salmonella, tyfus, Shigella spp., cholera a viry, jako je Enterovirus a hepatitida A.
Problémy se štítnou žlázou mohou být způsobeny různými faktory, ale hlavním důvodem je nedostatek mědi. Mít sklenici vody uloženou v měděném džbánu těsně před jídlem vám může pomoci dosáhnout rovnováhy a pomoci v boji proti problémům se štítnou žlázou.
Peptidy mědi jsou považovány za jeden z nejlepších léčivých prostředků. Existuje řada lékařských produktů, které obsahují peptidy mědi k léčbě ran a poškození kůže. Peptidy mědi obvykle podporují produkci kolagenu. Údajně také zlepšují účinnost antioxidantů. Obvazy impregnované oxidem mědi mohou pomoci k rychlému hojení ran. Druhou možností je používat léky, které obsahují peptidy mědi.
Má antikarcinogenní vlastnosti díky svému působení jako antioxidační činidlo. To je důvod, proč je tak důležitým prvkem v boji proti rakovině. Pomáhá omezovat vývoj nových rakovinných buněk. Pití vody z měděné nádoby tak může pomoci omezit rakovinu a poskytnout tělu nezbytné antioxidanty.
Měď má vynikající antioxidační vlastnosti a vlastnosti proti stárnutí, pomáhá redukovat jemné linky, vrásky a nerovnoměrnou pokožku. Pití vody z měděné nádoby vám tak může pomoci vypadat mladší a fit. Pomáhá zpomalit proces stárnutí a podporuje zdraví kůže, tepen a srdce tím, že opravuje a uchovává pojivovou tkáň v nich.
Dlouhodobé vystavení vysokým dávkám mědi může způsobit toxicitu mědi, která je charakterizována nevolností, zvracením, bolestmi břicha a průjmem. Může dokonce vést k poškození jater a onemocnění ledvin. Jedná se ale o vzácné případy. Jedním ze způsobů, jak vyvolat toxicitu mědi, je konzumace stojaté vody, která protéká potrubím obsahujícím měď, což umožňuje vyluhování velkého množství mědi do vody.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje ne více než 0,47 mg mědi na šálek (2 mg na litr) vody. To zajišťuje, že nebude překročena tolerovatelná horní úroveň příjmu 10 mg denně. Pokud jde o vodu skladovanou v měděných nádobách, studie ukazují, že množství vyluhované mědi je hluboko pod bezpečnostními limity WHO. Konzumace 0,5–1 litru měděné vody denně by měla být zcela bezpečná.
Zdroje: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov, pharmeasy.in, medicalnewstoday.com, ods.od.nih.gov, oureverydaylife.com, stylecraze.com, healthline.com