Po zrušení EET se stále více zákazníků v podnicích setkává s odmítnutím platby kartou. S preferencí hotovosti se nejvíce setkávají v restauracích a ve službách. V celé republice bylo dle průzkumu agentury STEM/MARK konfrontováno s odmítnutím platební karty až 16 % dotazovaných respondentů, na Moravě pak 32 %. Tato čísla jsou vzhledem k vyspělému tržnímu prostředí, jaké v ČR panuje, a uplynulým „covidovým létům“ přinejmenším na pováženou.
„Platba pouze v hotovosti“, „preferujeme platbu v hotovosti“ nebo „platbu kartou hlaste předem“. Různá sdělení, která v sobě skrývají stejnou zprávu: karty ne! Dle průzkumu agentury STEM/MARK na vzorku 509 respondentů se s odmítnutím platebních karet setkalo 32 % respondentů na Moravě, v celé České republice je to pak 16 %, přičemž 9 % opakovaně.
Tyto výsledky jsou vzhledem k vyspělé světové ekonomice a fungujícímu tržnímu hospodářství ČR doslova alarmující. Například v USA lze kartou platit i částky okolo jednoho dolaru.
Ještě v minulé dekádě byla platba kartou považována spíše za nadstandardní službu. V dnešní době se však možnost vybrat si platební metodu řadí mezi zcela základní služby, které obchodník zákazníkovi nabízí.
Navíc se jedná o podstatnou konkurenční výhodu, protože zákazník preferující platbu kartou se do podniku, který mu tuto službu nenabízí, pravděpodobně víckrát nevrátí. Jak ale vyplývá z průzkumu STEM/MARK, pouze 20 % Čechů v takovém případě nákup skutečně odmítne a jde nakoupit ke konkurenci. Celá jedna třetina dotázaných místo toho raději dojde do bankomatu.
Z téhož průzkumu vyplynulo, že preference hotovostních plateb má v ČR zvyšující se tendenci. Před rokem platilo hotovostí alespoň jednou týdně 89 % zákazníků, letos je to už 94 %.
„V minimálně týdenní frekvenci hotovostí platí téměř každý Čech. Podle našich interních dat vidíme, že lidé využívají dennodenně ke svým platbám hotovost. Větší potřeba hotovosti značí i to, že průměrná částka, kterou lidé vybírají, roste. Letos se vyšplhala až na 5 000 korun,“ uvedl pro ČTK výkonný ředitel společnosti Euronetu Ondřej Kozák. Nějakou bankovku prý denně vytáhne až třetina Čechů a alespoň jednou denně platí hotově 37 % mužů a 28 % žen.
Tento trend je zvláštní i vzhledem ke covidovým rokům 2020 a 2021, které s sebou mimo jiné přinesly právě zájem veřejnosti omezit hotovostní transakce, které mohly přispět k šíření nákazy. Platba kartou je přitom rychlá a pohodlná, protože většina zákazníků ji má nahranou ve svém chytrém telefonu nebo hodinkách.
Dle dat společnosti Mastercard pro ČR a Slovensko jsou bezhotovostní platby dlouhodobě na vzestupu. Češi zkrátka platí kartou rádi. Jak uvedl ředitel rozvoje prodeje Mastercard pro ČR a Slovensko Martin Dolejš, na konci roku 2022 bylo v ČR přes 307 000 platebních terminálů.
…20, 50 nebo 100 korun výš. I s takovými praktikami se zákazníci v obchodech setkávají, často s vysvětlením, že vzhledem k vysokým poplatkům by se obchodníkovi tak nízká transakce nevyplatila. České právo bohužel nezná žádný zákon, který by obchodníkovi nařizoval provoz bankovního terminálu.
Ačkoli v tomto případě obchodník nejedná protizákonně, jedná proti smlouvě, k níž se zavázal s provozovatelem terminálu (nejčastěji bankou). „Na platby kartou se nesmí vztahovat žádná minimální ani maximální výše transakce,“ píše se například v podmínkách společnosti Global Payments. Obchodníkovi v takovém případě hrozí sankce od provozovatele terminálu, v krajním případě i vypovězení smlouvy.
V lednu 2018 zrušil Zákon o platebním styku příplatky při platbě kartou. Obchodník může od této doby požadovat příplatek jedině v případě, že se jedná o firemní kartu či kartu vydanou některou z třetích stran (Diners Club či American Express).
Jistým obcházením tohoto nařízení však může být zvýhodnění platby v hotovosti. „O poskytnutí slevy při platbě v hotovosti musí být zákazník řádně informován,“ řekla pro server Penize.cz Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí. „Za obcházení zákona by mohlo být považováno, pokud by obchodník například zveřejňoval dvě odlišné ceny, nebo by cenu zboží či služby při platbě platební kartou navyšoval,“ dodala.
Proč ale obchodníci platbu kartou odmítají, když by jim ušetřila zacházení s velkým objemem hotovosti? Důvodem zřejmě nejsou administrativní poplatky spojené s provozováním platebního terminálu, na které se zapřísáhlí odmítači platebních karet odvolávají, ale spíše nekontrolovatelné daňové úniky, k nimž dochází právě při platbě v hotovosti. Prodejci by zkrátka při platbách kartou museli „přiznat“ každý halíř.
„Za rozhodnutím obchodníka nepřijímat platební karty může být směs více různých motivů. Obchodník může mít pocit, že práce s hotovostí je pro něj levnější než provoz terminálu, nebo že zájem ze strany klientů o platbu kartou není dost velký. Ale také může jít o obchodníkovu snahu snížit svou daňovou povinnost,“ uvedl letos v červenci pro ČTK analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Řešením však není systém kontroly jako nechvalně proslulé EET, ani nařízení o povinném provozu platebního terminálu, nýbrž větší tlak ze strany zákazníků opírající se o širokou konkurenceschopnost v tržním prostředí. Poměrně účinné řešení by mohl představovat centrální registr prodejců odmítajících platby kartou, který by nesloužil státu, ale dalším zákazníkům. Ti by tak mohli učinit informovanější rozhodnutí, zda konkrétní podnik navštíví, či ne.
Takový systém koncentrovaného nátlaku přímo od zákazníků by měl daleko větší šanci na úspěch, než jakékoli nařízení ze strany státu. Vzniklo by tak prostředí, v němž by se platba kartou stala požadovaným konkurenčním standardem, nikoli pouze výjimečnou záležitostí.
Zdroje: retailnews.cz, penize.cz, ceskenoviny.cz