Pobyt v přírodě, vodácká výprava, kempování nebo jen odpočinek u rybníka jsou skvělé varianty, jak strávit letní dovolenou. Co ale dělat v případě, že jste si doma zapomněli repelent a komáři a ovádi vám nedají ani na moment pokoj? Dovolenou u moře vám zase mohou znepříjemnit včely a vosy. Poradíme vám, jak si tyto nežádoucí společníky držet od těla a jak zatočit s nepříjemným svěděním, pokud vás přece jen štípnou.
Komárů u nás žije asi 40 druhů, které se masivně vyskytují v lužních lesích a kolem rybníků. Zajímavé je, že sání krve je dominantou samiček, komáří samci vás tedy rozhodně nepoštípají.
Líhní komárů jsou nejčastěji stojaté vody, zavlažovací kanály, rybníky, ale i zahradní jezírka nebo sudy na dešťovou vodu. Ovádi patří mezi škůdce, kteří napadají lidi i zvířata a mohou být přenašeči nejrůznějších nemocí, jako jsou například virus koňské infekční anémie, tularémie či anthrax u skotu a ovcí.
Muchničky jsou nepříjemní škůdci, kteří způsobují bolestivé štípance tím, že sájí krev, a mohou dokonce stát za vznikem onemocnění zvaného „muchničková horečka“. Po kousnutí ranku neškrábejte, abyste zabránili infekci, a místo toho použijte dezinfekci. Úlevu od svědění může přinést šťáva z cibule, pasta z jedlé sody a vody nebo levandulový esenciální olej.
Nejlepší možnou variantou při setkání s hmyzem je odehnat jej účinným repelentem. Na trhu jich najdeme nepřeberné množství, některé univerzální, jiné zaměřené přímo proti některým druhům hmyzu.
Pokud chcete jít raději přírodní cestou, můžete si repelent vyrobit v domácích podmínkách. Proti hmyzu jsou totiž účinné i některé byliny, jako například levandule, pelyněk, puškvorec či tymián. Smícháte-li špetku od každého asi se 3 dl lihu či ovocnou pálenkou, vznikne dokonalý repelent. Takto vyrobený sprej nechte alespoň 14 dnů louhovat, poté přeceďte a nalijte do lahvičky s rozprašovačem.
V případě, že vás repelent neochránil a nějaká ta hmyzí bodnutí se objeví, naučte se je správně ošetřovat. Při bodnutí vosou nebo včelou dochází ke vstříknutí jedu do těla následované zarudnutím a otokem různého rozsahu. Může se objevit zvýšená teplota, nevolnost, u alergiků i dušnost, zrychlená srdeční aktivita, pokles krevního tlaku a v nejtěžších případech i anafylaktický šok.
Ošetření se odvíjí od toho, zda jde o bodnutí včelou nebo vosou, a také na tom, zda jde o zdravého dospělého, dítě nebo silného alergika. Místo bodnutí chlaďte, v případě výše uvedených obtíží podejte antihistaminika v tabletě pod jazyk (Dithiaden, Zyrtec, Zodac) a alergikovi vybavenému adrenalinovým perem Epipen/Anapen aplikujte dávku do svalu.
Bodnutí vosou či sršní poznáte podle chybějícího žihadla. Ani jeden z těchto druhů totiž při bodnutí žihadlo neztrácí. Pokud jste si na 100 % jisti, že vás bodla vosa, jed v ráně nejlépe neutralizujete kyselinou. Proti svědění se již v dobách našich babiček osvědčilo přikládat na štípanec rozkrojenou cibuli či octový obklad. Někdo také nedá dopustit na rozkrojený brambor či gel z listu aloe vera.
Bolest pomůže zmírnit solný polštářek, který si snadno připravíte sami. Navlhčete bavlněný hadřík, zabalte do něj hrubozrnnou sůl a poté přiložte na postižené místo. Nechte třicet minut působit.
Hlavní rozdíl při ošetření bodnutí od včely je ve vytažení žihadla a v pH ošetřovacího přípravku. Včela po bodnutí umírá a v ráně tak zanechává žihadlo včetně jedového váčku. Žihadlo proto odstraňujeme opatrně nehtem nebo pinzetou, abychom obsah váčku zbytečně nevpravili do rány.
Zatímco vosí bodnutí je nejlepší ošetřovat kyselinou, na včelí nejlépe platí zásaditá substance. Pokud vás tedy píchla včela, místo vpichu ošetřete hadříkem s mýdlovou vodou nebo roztokem s jedlou sodou.
Pokud ani po základním ošetření a eventuálním podání antihistaminik obtíže neustupují, raději volejte linku 155 nebo 112. Velký problém často představují bodnutí v oblasti očí, úst a krku. Při otoku totiž může dojít k zúžení dýchací trubice a zvyšuje se riziko udušení. Dalším problémem jsou pak mnohočetná bodnutí. Do příjezdu ambulance ledujte postižené místo (do úst můžete vložit kostku ledu), aby se otok zpomalil.
Zvýšené opatrnosti byste proto měli dbát při konzumaci sladkých potravin, jako jsou meloun či zmrzlina, a nápojů, obzvláště pak piv a limonád v plechovkách, kde si ani nevšimnete, že hmyz dovnitř vlétl.
Dojde-li k bodnutí u silně alergického člověka, je třeba provést hned několik opatření. Podejte antihistaminika pomocí adrenalinového pera, při zhoršování obtíží je však třeba zabránit rozvoji anafylaktického šoku. Uložte postiženého do tzv. protišokové polohy vleže se zdviženými končetinami a urychleně zavolejte záchrannou službu.
Do příjezdu záchranných složek místo bodnutí chlaďte a dotyčnému v žádném případě nepodávejte žádné nápoje, jídlo ani další léky.
Zdroje: Vitalia.cz, Wikipedia.cz, iReceptar.cz, Pelgar.cz, vlastní zkušenost autorky článku