Fast foody čelí hromadným žalobám zákazníků. Vadí jim, že burgery v reklamách svou velikostí klamou
To, že si značky v reklamách své zboží rády přikrášlí, přifouknou a přibarví, není žádnou novinkou. Výjimkou není ani velká část potravinových gigantů a fastfoodových řetězců. Nyní však začala zákazníkům docházet trpělivost. Za viditelně menší nebo chudší pokrmy neváhají fast foodové řetězce žalovat a stížnosti se množí. Co konzumentům vadí a jaké triky řetězce s občerstvením používají, aby hamburgery vypadaly na fotkách lákavěji?
Co v článku najdete
Přečtěte si také
Fast foody pod palbou žalob
Hromadné žalobě zákazníků aktuálně čelí Burger King ve Spojených státech. Řetězec podle žaloby podvádí ve své reklamě, kde schválně vyobrazuje burger Whopper tak, aby vypadal zhruba o 35 % větší a plnější. A to včetně masa, které je podle řady zákazníků ve skutečnosti jednou až dvakrát tak menší, než slibuje vyobrazení na fotografiích.
Obdobné problémy řeší v současné době také řetězce Taco Bell. Ten nyní u amerického soudu vysvětluje, proč jeho mexické pizzy a wrapy vyobrazují na upoutávkách o polovinu více náplně než ve skutečnosti. A v žalobách samozřejmě nezůstává kvůli klamavé reklamě pozadu ani McDonald’s, který se do sporu se zákazníky dostal v posledních letech hned několikrát.
Stížnosti se množí
Jak například uvedli pro agenturu Reuters zástupci advokátní kanceláře Perkins Coie, jen za první polovinu tohoto roku bylo vůči potravinářským a nápojovým gigantům podáno 101 hromadný žalob. Loni jich bylo za celý rok celkem 214, což je pro představu téměř pětkrát více než v roce 2010.
Podle odborníků stojí za stoupajícím počtem žalob nejen rostoucí informovanost spotřebitelů nebo větší tlak společnosti a zájem veřejnosti o zdravý životní styl, ale také sociální média, skrze která se upozornění na případné problémy rychle šíří a dostávají do povědomí.
Svůj podíl viny ale nesou i řetězce samotné, které opticky zavádějící reklamy vydávají, nebo ve snaze ušetřit dokonce zmenšují porce, zatímco fotografie používají původní.
Domácí hamburger
Pojďte si s námi připravit skvělý domácí hamburger, který si jistě zamilujete. Příprava je poměrně jednoduchá, takže to zvládne i úplný začátečník.
Od zákazníků se očekává inteligence a pochopení nadsázky
Největším úskalím těchto sporů je potom skutečnost, že klamání spotřebitelů není tak snadné prokázat. U reklamy by se totiž mělo automaticky předpokládat, že obsahuje určitou dávku nadsázky. Podle Marka Bartholomewa, profesora práva na newyorské Univerzitě v Buffalu, neexistuje v USA nařízení, které by používání těchto praktik explicitně zakazovalo, pokud obrázek výrobek výrazně nezkresluje. Od zákazníků se totiž rovněž očekává, že jsou dostatečně uvědomělí a inteligentní a zmíněnou nadsázku v reklamách rozpoznají, uvedl to server BBC.
Podvod, nebo chytrý optický klam?
V zásadě jde potom o to, že by produktové fotografie jídel měly obsahovat pouze suroviny v nich skutečně použité. Jen šikovně naaranžované a přibarvené. Toto pravidlo například potvrdila Amy Wardle, vedoucí food stylingové agentury Astir sídlící v New Yorku a Filadelfii.
„Není to tak, že používáme něco falešného,“ vysvětlila s tím, že jde spíše o výběr perfektních surovin a jejich dokonalou přípravu. „Vezmu miniaturní nůžky a postarám se o to, aby byl okraj housky dokonale rovný, nikde z něj netrčely drobky nebo zbytky z kráječe,“přiblížila pro BBCprůběh profesionálního focení burgerů Wardle.
Jaké triky se při focení dále používají?
Velmi často se podle fotografky rovněž fotí burgery skutečné velikosti, ovšem vzadu naříznuté a roztažené mírně do šířky, aby působily větším dojmem.
Navíc pak existuje celá řada oblíbených a osvědčených triků, pomocí kterých se hamburgery a sendviče na snímcích přikrášlují. Jednotlivé vrstvy se například prokládají kartonem, houbičkami nebo nastavují párátky, aby dobře držely. Bulky a maso se dobarvují hnědou barvou, maso se navíc při focení používá syrovější, protože je objemnější a na pohled šťavnatější. A za lesklá rajčata může lak na vlasy.
Velmi často se také do reklam najímají lidé s menšími dlaněmi, ve kterých působí burgery opticky větší. Nicméně tato praktika se fast foodům v minulosti již mnohokrát nevyplatila. V roce 2005 například zakázaly americké úřady reklamu KFC na kuřecí hamburgery Mini Fillet, které držela modelka s extra drobnýma rukama, nebo z podobného důvodu v roce 2010 zase reklamu na Burger King.
Zdroje: Reuters.com, BBC.com