Toto jsou nejpopulárnější druhy slaných a sladkých pečiv z celé Evropy. Které české zabodovalo?

Které české pečivo je populární v zahraničí?

Právě to jsou dva druhy sladkého pečiva, které se v zahraničním žebříčku objevily jako zástupci České republiky. České vdolky – smažené koblížky zdobené tvarohem a povidly či džemem – se na stupnici popularity umístily na 64. místě, hned za dánskými jablečnými taštičkami.

České koláče plněné mákem, povidly či tvarohem to dotáhly ještě dál a umístily se na 26. místě. Jak magazín TasteAtlas připomněl jejich historii: „Původ koláčů sahá v České republice na přelom 17. a 18. století, kdy se toto kulaté pečivo peklo jako jeden z prvních obřadních pokrmů, obvykle symbolizující Slunce a Měsíc.“

Žebříček: 10 nejpopulárnějších pečiv v Evropě

A které druhy pečiva patří k těm úplně nejoblíbenějším? První desítku z celé Evropy jednoznačně ovládly sladké výrobky a cukrářské lahůdky, kterým dominovaly zejména španělští a francouzští zástupci. Včetně samotného výherce, jímž se nestal nikdo jiný než máslový croissant.

1. Croissanty: francouzskou hvězdu všech pečiv netřeba představovat. Nadýchané a měkké croissanty s křupavým povrchem obhájily svou popularitu. A co je na nich nejlepší? Vychutnávat se dají samotné i plněné nasladko nebo naslano jako obložený sendvič.

2. Churros: španělské pocukrované dlouhé smažené tyčinky z koblihového těsta jsou sladkou kalorickou bombou. Také proto jsou tak neodolatelné. Typicky se podávají spolu s šálkem kávy nebo horké čokolády k namáčení.

3. Éclair: nadýchané francouzské pečivo z odpalovaného těsta oválného tvaru. Obvykle se plní světlým krémem a polévá čokoládou, vzhledem k jeho popularitě ovšem existuje celá řada variant, například s ořechy nebo ovocnou, kávovou či karamelovou polevou.

4. Cannoli: křehké rolky plněné svěžím krémem z ricotty a citronové kúry, zdobené po stranách drcenými pistáciemi. Pochází z Itálie (Sicílie) a podobně jako cukrářský výrobek výše se připravují v mnoha sladkých obměnách.

5. Briošky: francouzské měkké mléčné pečivo se připravuje na způsob menších houstiček, případně větších „bochníků“. Těsto se často dochucuje ovocem, rozinkami nebo kousky čokolády, tradičně se ovšem briošky krájí čisté na plátky a podobně jako naše vánočka mažou ovocnými či lískooříškovými pomazánkami.

6. Profiteroly: jedná se v podstatě o miniaturní verze výše zmíněných éclairs. Francouzské větrníčky z opadlovaného těsta se plní šlehačkovým krémem a polévají čokoládou. Zajímavostí je, že v době svého vzniku se připravovaly naslano a plnily sýrem a bylinkami.

7. Koblihy: rakouské smažené koblížky se všeobecně považují za evropské, neboť se v mírných obměnách pečou po celém kontinentu od Německa, Skandinávie, Slovenska až po Balkán. A samozřejmě i u nás v Česku. Klasika sypaná moučkovým cukrem a plněná marmeládou (případně nugátem či pudinkem) nechybí v žádném našem pekařství.

8. Rosquillas: španělské malé koblížky s dírou uprostřed, které se dochucují pouze skořicovým cukrem nebo cukrovou polevou. Zajímavou chuť jim dodává anýz a citronová kúra, která se přidává do těsta.

9. Burek: slané plněné pečené nebo smažené pečivo původem z Bosny a Hercegoviny. Připravuje se z tenkého listového těsta a plní mletým masem, zeleninou nebo sýrem.

10. Banitsa: bulharský vrstvený slaný koláč z listového těsta, který se obvykle plní balkánským sýrem a jogurtem, případně se připravuje s kysaným zelím jako varianta hojně rozšířeného „zelniku“.

Které další pekařské výrobky se v žebříčku objevily?

Za zmínku ovšem stojí i mnohé další pekařské výrobky, na kterých si s oblibou pochutnává celá Evropa a které se připravují a prodávají také u nás. V první třicítce se tak mimo jiné objevily například maďarské langoše a trdelníky (ty mají původ na Balkánu, odkud se dostaly až k nám), dále švédské skořicové šneky nebo francouzské Pain au chocolat, které u nás známe jako čokorolky a běžně je koupíme ve většině supermarketů. Na čtrnáctém místě se umístil tradiční vídeňský jablečný štrúdl.

Zdroj: TasteAtlas.com