Chystáte se na velký nákup potravin, koupit zimní bundu, nový gauč nebo změnit operátora? Pokud nakupujete v Česku, pravděpodobně budete zaskočeni vysokou cenou. Cenovky zboží jsou mnohdy i o desítky procent vyšší než v sousedních zemích. Na vině je přitom nejen inflace, ale i poptávka po zboží, neochota zákazníků měnit své nákupní chování a nedostatek konkurence.
Debatu o rozdílných cenách rozvířila nedávno na sociálních sítích dvoumístná pohovka z IKEA. Pohovka VIMLE vás v českém nábytkovém domě vyjde na 25 590 Kč, za stejnou položku však v sousedním Polsku zaplatíte v přepočtu pouze 20 196 Kč.
Pro většinu zákazníků nejde o žádnou novinku – cenová politika společnosti IKEA (a především srovnání cen v Česku a Polsku) je v tuzemských médiích propírána opakovaně. Společnost argumentuje rozdílnými cenami energií, dopravy, měnovým kurzem, ale i inflací.
Nejde však pouze o nábytek. Ať už jde o potraviny, drogerii, textil či luxusní zboží, nabídka je v Česku téměř vždy násobně dražší než v sousedních zemích. Podle Michala Černého, ředitele sekce auditu zaměřené na retail ve firmě Deloitte, jsou důvodem především míra konkurence na trhu a poptávka.
„V principu se jedná buď o nákladové, nebo poptávkové příčiny. Například mezi Polskem a Českem je ovšem rozdílnou nákladovost, tedy daně, dopravu, energie či mzdy, poměrně obtížné obhájit, jelikož se jedná o velmi podobné a geograficky blízké země,“ popsal Vít Hradil, hlavní ekonom poradenské společnosti Cyrrus.
Polské ceny jsou nižší ve všech zkoumaných kategoriích vyjma hotelů a restaurací, které jsou v Česku naopak levnější než ve všech sousedních zemích. „Svou roli u některých výrobků hlavně z dovozu může hrát i kurz koruny a související náklady na zajištění,“ uvedl pro Novinky.cz odborník poradenské společnosti EY Česká republika Jan Fanta.
Deník Právo porovnal ceny několika stejných položek u nás a u sousedů. Například vůz Škoda Octavia Ambition s motorem 1,5 TSI vás v Česku vyjde na 679 900 Kč, v Polsku asi o 50 tisíc levněji. Navzdory tomu se auta v Česku prodávají stále dobře, protože je český zákazník ochoten tuto cenu zaplatit.
Srovnání cen se týkalo i drogistického zboží. V drogerii dm zaplatí český zákazník za tablety na praní Ariel All In One o 40 % více než na Slovensku, ústní voda Listerine 0,5 l vyjde v ČR na 129 Kč, ale v Polsku pouze 71 Kč. Dražší je v Česku i dětská výživa – za 100 g mléka Hipp Bio Combiotik dáte u nás 65,80 Kč, zatímco v Polsku jen 43,60 Kč.
„Provoz menších sítí prodejen je nákladnější z hlediska logistiky, nájemného a provozních nákladů, do konečné ceny se rovněž rozdílně promítá i různá výše poplatků a daní v jednotlivých zemích. Menší země také nakupují produkty za rozdílné nákupní ceny od dodavatelů,“ řekl k cenám manažer komunikace dm Jiří Peroutka.
Za vyšší ceny si však Češi mohou tak trochu sami, protože si to nechávají líbit. Na vysoké ceny si stěžují, ale nejsou ochotni změnit své nákupní chování. „České reálné mzdy v roce 2022 propadly nejvíce ze všech zemí OECD, takže lze říci, že Češi byli ochotni tolerovat nejdramatičtější zchudnutí. Jedná se o kombinaci jejich ochoty připlácet a zároveň neochoty žádat vyšší mzdy,“ dodal Vít Hradil.
„Cena je nastavena tak, aby to zákazník akceptoval. Zákazník má omezenou mobilitu a navštěvuje prodejnu blízko bydliště, za lepší nabídkou necestuje, dokud není výrazná, jako v případě výprav do Polska či Německa. Většina zákazníků je ovšem extrémně citlivá na slevové akce,“ uvedl Michal Černý v rozhovoru pro Forbes.
Dalším důvodem je také intenzita konkurence. To znamená, že pokud má obchodník pocit, že zákazník nemá kam jinam jít, může ceny nastavit v podstatě jakkoli.
Situaci nezlepšují ani praktiky některých nadnárodních dodavatelů označované TSC (Territorial Supply Constraints). Jak uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, u mnoha výrobků si nadnárodní dodavatelé vynucují nákup přes lokálního distributora, což obchodníkům znesnadňuje nákup za nejlepší možnou cenu. To se pak projeví na konečné cenovce pro spotřebitele.
Rozdíl mezi českými a zahraničními cenami nelze tak docela přičítat pouhé inflaci. Tempo meziroční inflace totiž v červenci zpomalilo na 8,8 % z červnových 9,7 %. Podle Českého statistického úřadu je zpomalení cenového růstu ovlivněno cenami potravin, nealkoholických nápojů a bydlení.
„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 %. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 %,“ přiblížila pro Novinky.cz Pavla Šedivá z oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Zdroje: Novinky.cz, EC.europa.eu, Forbes.cz, Deník Právo