V Česku se v poslední době intenzivně řeší plánované zálohování plechovek a plastových lahví. Některé otázky ohledně reálného fungování systému ovšem zůstávají stále velkým otazníkem a nedůvěru vyjadřují i samotní zákazníci. Jak ukázal červnový reprezentativní výzkum, Češi se například obávají, že kromě vratných záloh budou kvůli zálohování platit víc za nápoje samotné i za komunální odpad. Jaké další výsledky šetření ukázalo a souhlasíte s nimi i vy?
K třídění všeobecně mají Češi vztah velmi kladný. Téměř všichni alespoň někdy kupují nápoje v PET lahvích a stejně tak většina přiznala, že je pro ně důsledné třídění zcela standardním způsobem nakládání s plastovými obaly. Do žlutých kontejnerů je vyhazuje 96 %. Přesto došlo-li by na povinný systém zálohování, obává se česká populace zatížení dalšími poplatky, například za komunální odpad.
Pokud by se tak stalo, 68 % respondentů uvedlo, že by to pro ně byl důvod k nesouhlasu se zálohováním. „Lze říci, že pokud by případné zavedení zálohování PET lahví mělo přinést zvýšení komunálních poplatků za odpad, setkalo by se zápornou odezvou od velké části veřejnosti,“ upřesnil Tomáš Drtina, ředitel společnosti Incomind, která realizovala online průzkum mezi tisícovkou dospělých mužů a žen z celé republiky.
Pouze 13 % populace by nemělo problém zdražení akceptovat, nicméně za předpokladu, že opatření povede k dalšímu zvýšení míry třídění.
Podle toho, jak je systém zálohování zatím naplánovaný, by se zákazníků měla finančně dotknout pouze vratná záloha ve výší 4 nebo 5 korun. A ačkoliv ministr Petr Hladík spotřebitele ubezpečil, že kromě toho přechod na nový systém finančně nijak nepocítí a nebude je stát nic navíc, většina Čechů se nedůvěřivě domnívá, že ve výsledku v určité míře náklady na případné zavedení systému zálohování PET lahví ponesou. Přiznalo to 94 % respondentů. A každý osmý z nich dokonce předpokládá, že zákazník ponese náklady v celém rozsahu a nikdo jiný jimi nebude zatížen.
38 % veřejnosti si navíc myslí, že se náklady odrazí nejen na cenách nápojů prodávaných v PET lahvích (mimo povinnou zálohu), ale také na obecné cenové úrovni obchodních řetězců.
Případné zvýšení cen nápojů na pultech obchodů nebo poplatků za komunální odpad by se mohlo promítnout i do nákupního chování. Jedním z dopadů by mohlo být i snížení spotřeby nápojů v plastových lahvích.
„Jen 36 % z osob nakupujících nápoje v PET lahvích deklaruje, že v případě zavedení povinného zálohování své nákupní chování vůči kategorii nezmění. Všichni ostatní (tj. téměř 2/3 zákazníků!) se přiklánějí k tomu, že nákupy nápojů v PET lahvích ve větší či menší míře omezí. Každý devátý zákazník (11 %) by nápoje v PET lahvích přestal nakupovat úplně," shrnuje výsledky výzkumu společnost Incomind.
Podobně jako ministr Hladík ubezpečil občany, že je zálohování nebude stát nic navíc (mimo záloh, které ale mohou dostat zpět), uvedl také, že by systém neměl obce připravit o peníze z prodeje vytříděného materiálu a neměl narušit stávající systém třídění odpadů. Tedy by neměl být pro zvyšování poplatků za komunální odpad důvod.
„Zavedení zálohového systému nesmí narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí zásadně poškodit obce ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finance přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh,“ upřesnil David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na ministerstvu.
Obcím by tak kromě manipulačního poplatku měla putovat také část nevrácených záloh. Ty by se měly rozdělovat v poměru 15 procent pro obce a 85 procent pro operátora systému, kterým bude nově zřízená nezisková organizace.
Zdroj: Incomind.cz, Ct24.cz, socr.cz