Mnohdy nenápadné rostliny oplývají neuvěřitelnou historií a mýty. Patří mezi ně řebříček, rostlina, která vás stále obklopuje, ale přesto ji přehlížíte. Byla symbolem války, byla součástí piva dávno před chmelem a patří k nejstarším léčivým rostlinám, jaké lidstvo zná. Představíme si tuto bylinu tak, jak si zaslouží, protože budila u našich předků respekt a současná generace ji téměř nezná. Z jejích přínosů může těžit řada lidí a navíc je tento mocný lék k dispozici všem a zdarma.
Řebříček obecný je jednou z nejrozšířenějších rostlin, kterou najdete na loukách, podél cest i na polích. Je to vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, která může být vysoká až 80 cm.
Má větvenou lodyhu s peřenosečnými listy a bílými nebo růžovými kvítky. Celý chocholík květů má v průměru 4–10 cm. Kvete od června do září a na konci květenství plodí stříbrošedé nažky.
Její latinský název Achillea millefolium odkazuje na starověkého hrdinu, který se proslavil v trojské válce. Achilles ošetřoval za pomoci řebříčku rány utržené v boji. Dokonce s jeho pomocí údajně vyléčil Telefovi, Heraklovu synovi, ránu na místě zasaženém kopím. Ve starověkém světě se stala bylina symbolem války pro svou moc léčit rány způsobené železnými zbraněmi. Ve středověku byla rostlina vyhledávána při moru i hynutí dobytka.
Kde se vzalo české pojmenování této rostliny? Odkazuje na tvar listů, které připomínají starý žebřík se středovým ráhnem. V minulosti se rostlině říkalo také krvavník, mačačinec nebo tisícilístník.
Řebříček se používá již více než tři tisíce let, a to zejména k léčbě. Váže se k němu i zajímavost, rostlina byla využívána jako hořká substance piva ještě dříve, než se začal používat chmel. V Německu mu zůstal lidový název „polní chmel“, který odkazuje na jeho pivní minulost. Je rozšířený po celé Evropě, Asii a Severní Americe.
Jelikož na řebříček narazíte opravdu všude, nemusíte ho pěstovat, ale stačí ho sbírat. Sbírají se květy nebo vrcholky kvetoucích rostlin v délce 15–20 cm. Květy můžete sbírat od června do září. Sběr není náročný a je poměrně rychlý. Květy sušte ve stínu při běžných teplotách. Pokud sbíráte natě, můžete je sušit zavěšené ve svazcích na šňůrách. Sesychací poměr je u květů 6 : 1 a u natě 5 : 1.
Pokud si chcete ušetřit práci a čas, v mnoha lékárnách narazíte na sušené květy nebo nať. Květy i nať obsahují silné aromatické silice, hořčiny, achillein, třísloviny a pryskyřičné látky.
Hojení ran – Listy řebříčku nebo šťáva z jeho listů se historicky přikládaly přímo na rány, aby napomáhaly hojení.
Záněty – Působí při aplikaci na kůži jako protizánětlivý prostředek a antioxidant. Čaj z řebříčku je cenný při léčbě kožních infekcí, oddaluje známky stárnutí, léčí nealkoholické ztučnění jater a nabízí úlevu od horečky.
Dysmenorea – Použití řebříčku zmírňuje bolesti během menstruačních cyklů.
Roztroušená skleróza – Pomáhá při roztroušené skleróze, lidé s touto diagnózou mohou zaznamenat zlepšení kognitivních funkcí.
Syndrom dráždivého tračníku – Někdy se používá při léčbě syndromu dráždivého tračníku, a to kvůli své antispasmodické aktivitě. To znamená, že může snížit svalové křeče ve střevech a zmírnit žaludeční křeče.
Další použití – Studie řebříčku jsou omezené, ale jeho lidové použití je velmi široké. I když chybí oficiální údaje, je hojně používaný při bakteriálních infekcích, respiračních virech, pro regulaci hladiny cukru v krvi u lidí s diabetem druhého typu, při úzkosti, rakovině, bolestech zubů a pro ochranu jater a žlučníku.
Oplachy: Oplachujte krvácející rány, hemeroidy, otevřené rány, otoky, pohmožděniny, rozpukané ruce, nos při krvácení a vyrážky nervového původu. Pokud máte krvácející hemeroidy, zvolte sedací koupel.
Kloktání: Vyplachujte ústa nebo kloktejte při zánětu dásní a při špatném dechu.
Obklady: Obklady namočené v odvaru přikládejte na krvácející rány, vředy a otoky z pohmožděnin.
Nedoporučuje se užívat během těhotenství nebo kojení. Složka řebříčku zvaná thujon by vás mohla vystavit riziku potratu. Při lokálním použití na pokožku se může vyskytnout podráždění. Jelikož se u některých jedinců může objevit alergie, užívejte ho postupně a sledujte, jak na něj vaše tělo reaguje.
Zdroj: Eva Hoffmannová, František Jebavý: Rostliny v domácí lékárně, 1991., Netmeds.com, Verywellhealth.com