Venkovských prodejen je rok od roku méně a méně. Za posledních deset let jich zavřela více než pětina, a to jak těch provozovaných soukromníky, tak i těch patřících pod obchodní řetězce. Co za úpadkem stojí a které kraje jsou ubýváním obchodů nejohroženější?
Venkovské prodejny mizí v Česku čím dál tím častěji. Mezi nejohroženější patří ty v menších obcích s méně než 500 obyvateli. Celkově jich za posledních deset let zmizely desítky a další neustále přibývají.
Podle výzkumu společnosti GaREP patří mezi nejvíce zasažené Zlínský kraj, v němž prodejny skončily zhruba ve třetině malých obcí. Nepříznivá situace je také v Ústeckém a Středočeském kraji. S problémy se však nepotýkají pouze prodejny potravin, ale také specializované prodejny, typicky řeznictví, pekárny, mlékárny, ale také bezobalové prodejny.
Jednou z nejčastějších příčin, která stojí za zavíráním venkovských prodejen, je nárůst cen energií a nájmů, které tvoří výraznou část nákladů na jejich provoz. Mnohým obchodům pomáhá to, že jejich provoz zaštiťují obce, které za ně platí energie nebo je provozují.
Snaží se tak vyjít vstříc svým obyvatelům, především seniorům, pro které jsou malé prodejny často zcela nezbytné. „Zrušení obchodu by bylo problematické zejména pro obyvatele, kteří nemají automobil nebo neřídí, což jsou především senioři,“ popisují autoři výzkumu, podle kterých venkovské obchody také slouží coby místo setkávání obyvatel i tím coby pomyslný informační uzel.
Některé z provozoven se nachází i v obecních budovách, čímž se je obce snaží podpořit. Ani to však k přežití leckdy nestačí – problémem jsou totiž také nedostačující personální kapacity. Zajistit prodavače není snadné a mnohé prodejny zavírají s odchodem nebo úmrtím svých stávajících provozovatelů. A problémem je také odliv zákazníků do větších nákupních center, kterým malé obchody nemohou konkurovat.
Podle odborníků je pro udržení malých prodejen klíčová podpora od samosprávy, například formou dotací, sníženého nájmu, případně nakupování zboží pro obecní akce. Pomáhá ale i opačný přístup – snaha o zvýšení počtu zákazníků, například skrze turistický ruch nebo budování chatařských oblastí.
Naopak alternativní snahy o podporu zásobování obyvatel potravinami leckdy prodejnám paradoxně spíše škodí. Typickým příkladem jsou pojízdné prodejny – obyvatelé malých vesnic v nich sice snadno nakoupí, leckdy však právě na úkor kamenných prodejen.
Lidé žijící v menších obcích mají často omezené nákupní možnosti, a tím spíše, pokud jejich prodejnu taktéž potkal konec. Zejména starší lidé bývají odkázání na pomoc svých příbuzných a blízkých, běžné je ale také dojíždění do sousedních obcí, které je však drahé a časově náročné. Pro jeho efektivitu přitom nakupujícím stačí dodržovat pár základních pravidel:
Nakupování na venkově může být náročné, se správnou přípravou si s ním však hravě poradíte, aniž byste zbytečně utráceli.
Zdroj: ČTK, Seznamzpravy.cz, Hospodářská komora ČR