Lišejníky jsou podivnými organismy, které dodávají patinu mnoha starým budovám, památkám, kamenným plotům, hrobům nebo i obrubníkům. Někdy tvoří úchvatné mozaiky, jindy může jejich přítomnost rozčilovat. Mnoha zahrádkářům kolonizují jejich stromy a často je obklopují od kmene až vysoko do korun stromů. Je lišejník pro stromy nebezpečný, nebo je to jen nevinný spolubydlící? Pravdou je, že jde o nesmírně důležitého společníka, a po přečtení tohoto článku si budete lišejníků zajisté vážit více.
Ačkoliv se mohou zdát lišejníky jako jeden organismus, ve skutečnosti jde o symbiotické soužití dvou organismů, a sice houby a řasy nebo sinice. Houba vyžaduje sacharidy jako zdroj potravy. Řasy nebo sinice naopak potřebují úkryt. Jelikož jsou řasy/sinice fotosyntetické, poskytují houbě potravu výměnou za tento úkryt. Je to partnerství, které funguje.
Existuje více než 15 tisíc druhů lišejníků, které se nachází po celém světě, kromě oceánů. Mají různé barvy i strukturu. Podle vnějšího vzhledu jejich stélky můžeme vidět korovité, lupenité, vláknité a keříčkovité lišejníky.
Jsou fascinující v každém ohledu, a to i z hlediska svého vývoje. Jde o nejpomaleji rostoucí organismy, které rostou po celý rok, a to i v teplotách pod bodem mrazu. Vyznačují se také dlouhověkostí, některé druhy žijí i stovky let.
Ať už je uvidíte na soše, nebo na stromě, nijak jejich povrch nepoškozují. Pouze se zde nevinně drží, a to bez toho, aby do povrchu pod sebou vylučovaly nějaké látky nebo si naopak z povrchu něco braly. Lišejníky jsou zcela soběstačné a vše si vyrobí samy.
Lišejníky nejsou něčím, co lze jen tak přehlížet, pro člověka i pro zvířata mají obrovské využití. Zvířatům poskytují útočiště, potravu a pro řadu ptáků jde o důležitý hnízdní materiál. Odjakživa jsou důležitou součástí tradiční medicíny a naši předci používali jejich antibiotické vlastnosti na léčbu celé řady nemocí.
Zatímco některé druhy mohou obsahovat jedovaté toxiny, mnoho z nich je jedlých a slouží i k přípravě jídel. Například z pukléřky islandské se tradičně připravoval chléb, kaše nebo polévky. Některé druhy jsou jedlé samy o sobě, jiné je třeba nějakým způsobem upravit, aby se z nich uvolnily toxiny. Dále se využívají v celé škále průmyslových odvětví, vyrábí se z nich mnoho druhů barviva, parfémy, repelenty, konzervanty, a dokonce se z nich dělají i textilní vlákna.
Jakmile je spatříte na stromě, v žádném případě se jich nesnažte zbavit. Nejenže stromu nijak neškodí, ale dokonce je řada druhů natolik ohrožená, že je potřeba je chránit.
Někdy se zdá, že poškozují váš strom, protože rostou ve stejnou dobu, kdy váš strom upadá. Ale realita je taková, že lišejník je oportunistický organismus, který jen hledá povrch, na kterém by mohl růst. Nezdravé stromy jsou pro ně ideálním místem pro život. Měl by to být pro vás signál k tomu, abyste se o strom lépe starali, můžete ho třeba lépe hnojit, prořezávat nebo ho zbavit skutečných parazitů, kteří ho mohou poškozovat. V praxi hubí lidé lišejníky fungicidy na bázi síranu měďnatého. Jedná se ale o nezdravý zásah, který odborníci nedoporučují.
Kupte se slevou Hnojivo pro plod a květ Kristalon.
Jak již bylo zmíněno, nejčastěji se vyskytují na stromech, které buď umírají, nebo jsou staré. Nejedná se ale o nutnou podmínku, lze je nalézt i na celé řadě zdravých stromů. Staré stromy preferují proto, že je jejich kůra zásaditější a to mnoha druhům vyhovuje. Například na jasanu může růst kolem 500 druhů lišejníků. Většinou na stromě nenajdete jen jeden druh, ale více druhů najednou.
Mnoho lidí je ničí zcela bezdůvodně, protože si mylně myslí, že mohou být pro stromy nebo různé stavby nebezpečné. Mohou narušit jedině estetiku, ale to by neměl být důvod pro jejich odstranění. Jedná se o organismus, který je třeba respektovat, a pokud jste o nich doposud smýšleli negativně, zajisté si jich nyní budete na zahradě vážit. Každý rok jsou popisovány nové druhy lišejníků a zahrádkářům se doporučuje, aby udělali maximum pro jejich ochranu.