Snaha vědců nakrmit celý svět, snížit emise skleníkových plynů a ochránit hospodářská zvířata se nyní blíží k velkému milníku. Dvě americké firmy nedávno dostaly povolení začít své výrobky prodávat v obchodech. Maso vypěstované v laboratoři představuje budoucnost masného průmyslu, který je jedním z největších producentů skleníkových plynů.
Průměrná světová spotřeba masa na osobu je 43 kg ročně, ve Velké Británii se blíží k 82 kg a průměrný Američan spořádá ročně až 102 kg masa.
Co se týká domácí spotřeby, z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že na jednoho obyvatele připadlo v roce 2021 průměrně 85 kilogramů masa.
Masný průmysl je přitom jedním z největších původců skleníkových plynů, a výrazně tak přispívá ke klimatické krizi. Nemluvě o spotřebě vody, která je ke zpracování masa potřeba. Naopak vývoj masa kultivací zvířecích buněk v laboratoři je velmi ekologický.
Z tohoto důvodu zaměřili vědci v posledních letech své úsilí na jedinou věc – vývoj masa uměle vytvořeného v laboratoři. K takové výrobě je třeba “pouze” vybavená laboratoř a několik bioreaktorů.
Koncem roku 2021 se to s drůbežím masem poprvé podařilo americké firmě Eat Just, která poté výrobek uvedla na pulty obchodů v Singapuru. V českých vodách byl úspěšný startup Bene Meat Technologies. Ten je vůbec první firmou, která se v ČR na kultivaci masa zaměřuje.
Kupte se slevou Kuře.
Ve vývoji kultivovaného masa nyní nastává významný zvrat. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv povolil dvěma americkým firmám, GOOD Meat a UPSIDE Foods, aby své produkty uvedly na trh. „Jde o zlomový okamžik, protože se to nikdy předtím v historii lidstva nestalo,“ uvedl pro ABC News Uma Valeti, zakladatel a generální ředitel UPSIDE Foods.
V současné době probíhá testování těchto vzorků a úprava směrnic, které jsou pro prodej třeba. Otázkou také je, jak tento druh masa v obchodech nazvat. Jakmile bude název schválen, nic nebrání jeho prodeji v obchodech, kde jej zákazníci pořídí o něco málo dráž než konvenční drůbež.
Proces výroby kultivovaného masa začíná kolekcí kmenových buněk živých hospodářských zvířat. Ty jsou poté přemístěny do bioreaktoru, kde jsou krmeny směsí vitamínů, tuků, cukrů a kyslíku. Díky tomu se nadále množí, dokud nenabudou požadovaného tvaru.
Poptávka po masných výrobcích celosvětově stoupá a podle zastánců může kultivace masa v laboratořích dramaticky rozšířit stávající nabídku potravin. Proces výroby umělého masa navíc představuje oproti standardnímu živočišnému průmyslu až desetinásobný výnos.
Nic ale není černobílé. Podle Ricarda Sana Martina, ředitele firmy Alternative Meat Lab, jsou zařízení na výrobu masa velmi drahá, energeticky náročná a jejich provoz nezvládne každý.
Umělou náhradu drůbežího, vepřového či hovězího masa se snaží vyrobit řada firem po celém světě. Australské laboratoři VOW se však podařilo vytvořit karbanátek z kultivací vyrobeného mamutího masa. Firma uvedla, že experimentuje s více než 50 různými živočišnými druhy, například pávy, alpakami, krokodýly či s různými rybami.
Koule z mamutího masa byla vystavena v muzeu vědy a techniky Nemo v Amsterdamu. „Vybrali jsme mamuta srstnatého, protože je symbolem ztráty biologické rozmanitosti a klimatické změny,“ uvedl spoluzakladatel firmy Tim Noakesmith. Vědci použili ovčí buňku, do níž vložili genetické údaje slona afrického.
Ačkoli by spousta lidí ze zvědavosti neváhala ani vteřinu, vědci zatím mamutí maso neochutnali. Jde o bílkovinu, s níž se lidské tělo nesetkalo po dobu více než 5 000 let, není tedy jasné, jak by na ni imunitní systém reagoval.
„To je jeden z důvodů, proč kuličku nenabízíme jako produkt. Nepůjde do prodeje, protože nemáme představu o bezpečnostním profilu tohoto konkrétního výrobku,“ uvedl vědecký ředitel společnosti VOW James Ryall. Hlavní myšlenkou projektu je upozornit veřejnost na možnost alternativní výroby masa jakožto cesty k záchraně klimatu a planety.