Pokud toužíte po tom, aby vám vaše zahrada přinesla co největší úrodu, musí mít všechny rostliny dostatek živin. Zkušení zahrádkáři vědí, že toho lze dosáhnout jedině kvalitním hnojením. Trh nabízí mnoho drahých umělých přípravků, ale ne každý chce, aby měl zahradu plnou chemie. Existuje celá řada levných a přirozených způsobů, jak zahradu hnojit a postarat se, aby vaše úroda stála za to. Které to jsou?
Aby mohlo lidské tělo růst a vyvíjet se, potřebuje celou škálu živin a stejné je to u rostlin. Pravidelným pěstováním rostlin v záhonu půda postupně ztrácí své živiny, protože je rostliny spotřebují. K životu potřebují zejména tři základní živiny:
Kromě výše zmíněných potřebuje rostlina ještě celou řadu mikroživin, jako jsou třeba vápník, hořčík a síra. Naši předci neměli k dispozici zahradnictví a hobby markety, museli se tak naučit, jak hnojit půdu přírodní cestou. Níže si představíme hnojiva, která jsou zcela přírodní a nezatíží vaši peněženku.
Máte-li přírodní trávník, nezapomeňte sbírat posekanou trávu, kterou použijete na svých zahradách. 1–2 centimetry posekané trávy vytvoří blokádu pro plevel a zahrádce dodá potřebný dusík, který je pro většinu rostlin základní živinou.
Kávová sedlina se používá do kompostu, ve kterém přitahuje žížaly. Stejně tak ji můžete vysypat na vaše záhony, dodá jim potřebnou porci dusíku. Je ale potřeba počítat s tím, že okyseluje půdu. Buďte proto opatrní, abyste jí nepřidali příliš mnoho. Pokud hodláte pěstovat ředkvičky, papriku, rebarboru nebo třeba petržel, tyto rostliny kyselejší půdu ocení.
Pokud často konzumujete banány, už nemusíte vyhazovat slupky do koše. Banánové slupky jsou bohaté na vápník, fosfor a draslík, díky čemuž jsou vynikající pro rostliny, které kvetou, jako jsou cukety. Nedávejte je na záhon v celku, nejlepší možností je slupky najemno nasekat a zahrabat do hlíny. Můžete si také vyrobit banánové hnojivo ve spreji. Slupky na několik dní namočte do vody, kterou následně umístěte do rozprašovače pro rovnoměrné dodání živin.
Hořčík a síru záhonům dodá epsomská sůl. Stačí přidat do konve s vodou lžíci soli a následně záhony zalévat. Ocení to zejména rajčata.
Skořápky nevyhazujte, přidejte je místo toho do kompostu nebo přímo na záhon. Jsou bohaté na vápník, který podporuje buněčný růst a snižuje hnilobu květů. I v tomto případě to ocení hlavně rajčata. Skořápky můžete také povařit ve vodě a když vychladne, tak s ní zalít zahradu.
Kompost by neměl chybět na žádné zahradě, protože vám zajistí levné hnojivo po celý rok. Můžete do něj dávat zbytky z kuchyně i odpad ze zahrady. Při sázení zeleniny byste měli smíchat kompost s půdou.
Máte v kuchyni mléko, které brzy projde? Můžete ho použít ke hnojení. Mléko je zdrojem vápníku, bílkovin, cukru a vitamínu B. Tyto složky napomáhají celkovému růstu rostliny. Mléko nejprve smíchejte se čtyřmi díly vody, následně s ním můžete zahradu zalít. Pomáhá při hnilobě květů, která se běžně vyskytuje u rajčat a cuket.
Hnůj pochází od různých zvířat, ať už to jsou krávy, koně, slepice, a dokonce i netopýři. Každý typ hnoje má vysoký obsah dusíku a dalších živin, ale budete ho muset používat opatrně. Surový hnůj je vysoce kyselý a může mít ve skutečnosti více živin, než vaše rostliny potřebují, takže příliš mnoho může vaše rostliny spálit. Nejlepší je použít kompostovaný hnůj. Jelikož je méně výživný a kyselý, lze ho použít větší množství ke zlepšení zadržování vody v půdě, aniž byste riskovali úhyn rostliny.
Listy jsou bohaté na stopové minerály, přitahují žížaly, zadržují vlhkost a pomáhají odlehčit těžké půdy. Nejprve je potřeba je rozdrtit, následně je můžete přimíchat do půdy nebo do zeminy v květináči.
Popel z krbu není odpad, ale cenné hnojivo. Obsahuje uhličitan vápenatý a draslík. Můžete ho přidat přímo do půdy a promíchat rukama. Nepřidávejte ho ale mnoho, protože zvyšuje kyselost půdy.
Ať to zní jakkoliv podivně, hnojit lze i rybami. Když poutníci dorazili do Severní Ameriky, snažili se pěstovat jídlo v půdě u pobřeží, ale ta postrádala životně důležité živiny. Domorodí Američané se rozhodli poutníkům pomoci, aby přežili. Naučili je, aby společně se semeny zakopali do země i ryby. Tento poslední tip považujte spíše jako raritu pro ty nejotrlejší.
Zdroje: Farmers’ Almanac, Homesteading Where You Are