Na přelomu zimy a jara je více než kdy jindy třeba posilovat imunitní systém a doplňovat vitamíny a minerály, a to především vitamín D, C, A, E a z minerálů hořčík, zinek nebo selen. Většinu z nich snadno doplníte, zařadíte-li do své stravy výrobky z rakytníku. Ten podporuje správné fungování imunitního systému, prospívá trávení, správné funkci krevního oběhu a působí také blahodárně na pokožku. Jaké další benefity přináší?
Keř s hustými větvemi dorůstající do výšky až 10 metrů, který se vyskytuje především ve vysokohorských oblastech. To je rakytník, který pochází z oblasti severovýchodní Asie, ale v současnosti je rozšířený po celé Evropě. Své nezastupitelné místo měl už v tibetské či indické medicíně a užívali jej už ve starověkém Řecku a Římě.
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) se pěstuje i v mnoha českých zahradách a jeho zázračné účinky na zdraví tak můžeme využívat i my. Ačkoli se léčivé účinky přičítají celé rostlině, nejčastěji se užívají plody, a to buď čerstvé nebo sušené, které lze konzumovat jako čaj. Z oranžových kuliček se také vyrábí olej, tinktura, sirup či džem.
Kupte se slevou Doplněk stravy od A až po Železo Centrum.
Rakytník obsahuje především vitamín C, a to až 24x větší množství než například citron. Je bohatý také na vitamíny E, K, D a A, které přispívají ke správnému fungování imunitního systému, působí antioxidačně, neutralizují volné radikály, pomáhají při srážlivosti krve a přispívají k normálnímu stavu zraku.
Díky obsahu rutinu, silic, tříslovin, flavonoidů a omega-3, 6 a 9 mastných kyselin působí rakytník příznivě na kardiovaskulární systém a odolnost cévních stěn.
Pokud si chcete blahodárné účinky tohoto keře užívat, kdykoli vás napadne, můžete si jej vypěstovat i na vaší zahradě. Rakytník je naštěstí velmi nenáročná rostlina, která prospívá i v písčitých či kamenitých půdách. Velmi rychle se rozrůstá, při výsadbě proto myslete na to, aby měl dostatek prostoru.
Plody rakytníku dozrávají od srpna do října, podle odrůdy. Případná sklizeň je však v těchto měsících nesnadná kvůli trnitým větvičkám a tomu, že plody na keři velmi dobře drží. Ideální je proto sklízet až v zimním období, kdy teploty klesnou pod 10 stupňů a plody opadají skoro samy.
Ptáte se, jak sklizené plody uchovat na pozdější použití? Nejlepší je užívat plody čerstvé, protože tak v sobě zachovají nejvíce živin, případně je zamrazit. Kuličky můžete také dále zpracovávat a vyrobit z nich třeba vlastní džem nebo sirup. Tepelnou úpravou se však množství prospěšných látek snižuje.
Pokud se na výrobu sirupu necítíte, kuličky rakytníku můžete také usušit, poté namlít a vyrobit si tak základ pro vynikající zdraví prospěšný čaj.
Tmavě oranžová tekutina s charakteristickým aroma a chutí. Rakytníkový olej podporuje hojení ran, tlumí bolesti a pomáhá regenerovat pokožku při kožních problémech nebo popáleninách.
Při konzumaci léčí žaludeční vředy, pomáhá předcházet nádorovým onemocněním, a navíc působí proti infekčně, protiskleroticky a detoxikačně. Navíc zvyšuje odolnost organismu proti stresu. Co se týče podávání, olej podáváme zpravidla čtyřikrát denně po kávových lžičkách.
Kupte se slevou Šťáva 100% Globus.
Pokud nejste fanoušky olejů, můžete rakytník užívat ve formě sirupu, který lze přidávat do čaje, užívat po lžičkách nebo smíchat s vodou a připravit tak osvěžující limonádu.
Máte-li keř rakytníku na zahradě, můžete čerstvé plody hodit do odšťavňovače a připravit si čerstvou šťávu sami. Z takto připravené šťávy si můžete připravit i domácí sirup. 1 litr šťávy zahřejte, přidejte 1 kg cukru a lžičku kyseliny citronové. Směs zahřejte na 65 °C a hotový sirup po vychladnutí plňte do důkladně vymytých lahví a uchovávejte v chladu a temnu.