Ze všech stran můžeme slyšet o znečištění plasty, globálním oteplování a uhlíkové stopě. Stále více zákazníků proto preferuje produkty, které jsou šetrné k životnímu prostředí a pochází z etického zdroje. Výrobci jsou si tohoto trendu vědomi, a tak informaci o ekologii dávají často na přední stranu obalu, aby byla zákazníkům snadno na očích. Problém je, že mnoho společností to zneužívá. Jak tedy poznat, že je produkt skutečně ekologický a že nás výrobce pouze neklame? Změnit by to mohl plán Evropské komise.
Na trhu jsou stovky ekoznaček a kritéria, podle kterých se orientují, jsou jen zřídkakdy kontrolována. Může se tak stát, že kupujete „ekologický“ produkt, který ve skutečnosti není k přírodě nijak šetrný. Když nelze tvrzení o udržitelnosti podložit, může jít pouze o klamání spotřebitele, který upřednostní jednu značku před druhou právě díky ekologickému štítku.
Evropská komise se rozhodla, že bude certifikační proces regulovat a zakáže veškeré iniciativy, které nebudou přímo z pera Evropské unie.
Komise provedla vlastní šetření, ze kterého vyplynulo, že se spotřebitelé v ekologických označeních nevyznají. Nevědí o tom, že existuje rozdíl mezi štítky udělenými externí stranou a štítky vyráběnými samotnou výrobní společností.
Jako jedna z možností, jak udělat mezi ekologickými označeními pořádek, je použití Product Environment Footprint (PEF). Jde o způsob označování environmentálních souvislostí produktů. Samotná environmentální stopa produktu je založena na posuzování životního cyklu výrobků a jedná se o obdobný způsob ekoznačení, jako je Environmentální prohlášení o produktu (EPD).
Očekává se, že se bude po společnostech vyžadovat, aby při předkládání ekologických tvrzení používaly právě PEF. Je to harmonizovaná metodika EU pro hodnocení životního cyklu a pokrývá šestnáct dopadů životního cyklu, včetně změny klimatu, využívání vody a vyčerpání přírodních zdrojů.
Tato metodika by měla zabránit tomu, aby ekologické označení měly produkty, jejichž tvrzení o ekologii postrádají důkazní základ. Takové chování je označováno jako greenwashing a EU ho chce tímto způsobem aktivně potírat. Výsledky online prověřování, které provedla Evropská komise a vnitrostátní spotřebitelské orgány v roce 2021, odhalily, že 42 procent zkoumaných tvrzení bylo přehnaných, nepravdivých nebo klamavých.
Připravuje se metodika pro širokou škálu produktů, aby zahrnovala vše podstatné, od textilu až po potraviny. Přípravy metodik pro takové spektrum produktů jsou náročné, ale Evropská komise oznámila, že se nový legislativní rámec pro udržitelné potravinové systémy očekává už do konce roku 2023.
Proběhla již celá řada skandálů, které ukázaly, že často i velké značky uvádějí nepravdivé informace o udržitelnosti. Nový systém označování by něčemu takovému pomohl předejít. Připravovaný postup pro označování ekologických produktů bude pravděpodobně trnem v oku pro mnoho výrobců, ale na druhou stranu pomůže spotřebitelům, aby konečně poznali, které produkty jsou skutečně ekologické.