Chleba je do druhého dne jako kámen, čerstvé bylinky z trhu zvadlé, mouka je napadena moly a sýr plesniví. To je jen několik příkladů, jak se jídlo v domácnosti může špatným skladováním znehodnotit. Poradíme vám, jak nakládat s potravinami, aby vám vydržely kvalitní a chutné několik dnů i měsíců.
Plýtvání potravinami je celosvětovým problémem ohromného rozsahu. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla ročně.
Pokud by tyto potraviny byly zachráněny, nakrmily by až 3 miliardy lidí. Důsledky takového plýtvání jsou navíc vyšší spotřeba vody, energie i zvýšená produkce nežádoucího CO2.
Vyhazování jídla lze přitom velmi jednoduše předejít. Začněte tím, že budete plánovat jídelníček dopředu a podle toho nakoupíte. Nakupujte také pouze na pár dní a nedělejte velké zásoby. Vyhněte se impulzivnímu nakupování ve slevách a do obchodu nechoďte hladoví.
Když přineseme nákup domů, stojíme před nelehkým úkolem – správně jej roztřídit tak, aby byly potraviny uloženy v co nejoptimálnějších podmínkách. Nejprve si potraviny rozdělíme na ty čerstvé, které musí do lednice, a suché, trvanlivé, kterým stačí uložení ve skříni nebo spíži.
Do lednice patří mléčné výrobky, jako jsou sýry, jogurty a máslo, uzeniny, maso a ryby, vejce, hotová jídla a některé druhy ovoce a zeleniny. Do spíže naopak uložte brambory, cibuli, česnek, rajčata, avokádo, pečivo i kávu.
Kupte se slevou Máslo.
Pokud jde o uspořádání potravin ve spíži, lednici a dalších částech kuchyně, nejdůležitější je přehlednost. Díky ní je méně pravděpodobné, že na některé položky zapomenete a začnete jídlem plýtvat. Důležité je také pravidelně kontrolovat datum spotřeby jednotlivých potravin a jídelníček naplánovat podle těch, které by se mohly zkazit nejdříve.
Při organizaci je také třeba vzít v potaz životní styl a vlastní individualitu. Pokud si nepotrpíte na množství různých příloh, z koření používáte pouze sůl a pepř a neholdujete pečení dezertů, vystačíte si s mnohem menším množstvím potravin.
Snad každá hospodyňka se někdy za život setká s výskytem potravinových molů (též zavíječů moučných). Drobní motýlci, kteří se vznášejí ve spíži a napadají mouky, luštěniny, ovesné vločky a třeba i čokoládu, dokážou napáchat velké škody. Všechny napadené potraviny je totiž nutné okamžitě vyhodit.
Předcházet tomu lze pouze správným skladováním. Ideální a zároveň přehledné je uložení načatých balení suchých surovin (těstoviny, rýže, luštěniny, mouky a cukr) do hermeticky uzavřených dóz, ať už skleněných nebo plastových. Důležité je právě dokonalé těsnění, přes nějž broučci nemají šanci do dózy vniknout. Jako součást prevence můžeme na místo uložení zavěsit sušenou levanduli, která zavíječe odpuzuje.
Kupte se slevou Čočka Lagris.
Pokud se vám některé potraviny nepodaří spotřebovat včas a jejich kvalita se znehodnotí, nemusíte je hned vyhazovat. Nejprve se zkuste zamyslet, co můžete udělat pro to, abyste jim vrátili čerstvost.
Dobrým příkladem jsou třeba povadlé řezané bylinky a kořenová zelenina. Bylinky ukládejte do lednice ve sklenici se studenou vodou, jako byste si koupili řezané květiny. Povadlé mrkve, petržel, kedlubny, ředkvičky nebo celer stačí na nějaký čas ponořit do studené vody, kterou nasají a jejich křupavost je hned zpátky.
Pokud jde o uložení brambor, hlízy potřebují tmu a chlad, ideálně do 6 °C. Nejlépe jim proto bude ve sklepě, v lednici nebo speciálním pytlíku. Ve vyšších teplotách totiž mohou začít klíčit, což je pro zdravou konzumaci nežádoucí.
Brambory totiž obsahují látky ze skupiny glykoalkaloidů, jejichž obsah se zvyšuje právě při klíčení. Tyto látky jsou při vyšších koncentracích toxické a mohou způsobovat zažívací obtíže. Vyšší koncentrace však propůjčuje bramborám nahořklou chuť, takže je téměř nemožné se otrávit.
Kupte se slevou Batáty.
Pokud si z obchodu přinesete žampiony či jiné houby, rozložte je na tác nebo do nádoby, kde budou rozložené maximálně ve dvou vrstvách. Aby se netvořila plíseň a na povrchu tak nevznikaly toxické látky, potřebují houby dýchat. Nejlépe jim také bude v teplotě mezi 0 a 6 °C.
Vznik plísně hrozí také tvrdým sýrům, jejichž největším nepřítelem jsou plastové sáčky. Nejlepší je uchovávat jej pod poklopem nebo ve voskovaném papíru, kde se nezapaří. A pokud vám sýr okorá, nemusíte ho vyhazovat – nastrouhejte ho a použijte při příštím vaření.
Také už se vám stalo, že vám čerstvý chléb do druhého dne ztvrdnul nebo zplesnivěl? Důvodem bylo zřejmě špatné skladování. Bochník je nejlepší zabalit do čisté utěrky a vložit do chlebníku nebo jiné prodyšné nádoby. Utěrka pohltí přebytečnou vlhkost, která by mohla způsobit plesnivění, a díky přístupu vzduchu bude pečivo stále křehké.
Vyzkoušet můžete také speciální sáčky na chléb nebo voskované ubrousky, které vytváří ideální prostředí pro skladování mnoha druhů potravin. Delší trvanlivost mají obecně chleby kváskové než ty upečené z droždí.
Kupte se slevou Kaiserka.
Některé ovoce a zeleninu není třeba ukládat do lednice. Jablka, banány, kiwi, mango a jiné ovoce vhodné k dozrání můžete skladovat v míse na kuchyňské lince. Dbejte však na to, abyste zralé kousky zkonzumovali či jinak zpracovali včas, jinak hrozí hnití a líhnutí nepříjemných octomilek.
Skladujete-li jablka spolu s ostatním ovocem, pravděpodobně zaznamenáte rychlejší zrání. Jablka totiž obsahují ethylen, který přirozeně urychluje zrání ostatního ovoce. Chcete-li ho zpomalit, jablka dejte do lednice. Prodloužit životnost banánů lze zase tím, že je oddělíte a každou stopku obalíte potravinářskou fólií.